Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

Vzpomínka Josefa Rybáka

[…] Ach, kde jsou ty šťastné dny, uprchlé do nenávratna! Ta vzrušující atmosféra premiér! To napjaté očekávání každé nové hry u E. F. Buriana nebo v Osvobozeném divadle! S čím přijde zas Ježek? Co si nového vymyslí Emil Burian? A což pokud jde o knihy? Co to bude, ten nový Vančura? Kdy vyjde ten nový ohlašovaný Nezval? Co připravuje Biebl?

A co s tím surrealismem, který plete hlavy tolika chytrým lidem? Má to být vážné, nebo zas nějaká švanda? Vítězslav Nezval, Karel Teige, Štyrský a Toyen, Bohuslav Brouk, Josef Kunštát a Katy King. Čím dál líp. To prý je nějaká od cirkusu. To by nevadilo. Všecky krásy světa. Freudismus a broukovina. Ale co mají spolu Breton a Trockij?

Jak se Fučíkovi ulevilo, když pro politické rozpory a koketování s trockismem Nezval se dohřál a rozpustil surrealistickou skupinu. Nezvalovo prohlášení, které způsobilo rozruch, přinesly první Fučíkovy časopisy: Rudé právo a Tvorba.

To všecko už dávno není pravda. Okupace Rakouska vyvolává nedobré představy. A život jako by se zmenšil, schoulil do sebe, skryl se před tolikerou špínou, před sprosťáctvím bulvární žurnalistiky, která se vyrojila z nečistých stok. […]

Úryvek z druhého, přepracovaného vydání knihy Josefa Rybáka (1904–1992) Vyprávění o Juliu Fučíkovi (Praha: Československý spisovatel, 1983, s. 95); další Rybákovu vzpomínku najdete zde.

Rybák Josef - Vyprávění o Juliu Fučíkovi (1983)

Josef Rybák: Vyprávění o Juliu Fučíkovi (1983), obálka

Josef Rybák (1904-1992)

Josef Rybák (1904-1992), nedatováno

Jindřich Chalupecký: O dada, surrealismu a českém umění

[…] Roku 1930 Fromkovo nakladatelství začíná vydávat měsíční „literární kurýr“ Odeon v redakci Jindřicha Štyrského. […] Hned v říjnovém čísle Nezval píše se zájmem o Bretonovi jako o někom „jenž svou jasnost hledá v duchu šílen­ců“, a v dubnu příštího roku Štyrský s Nezvalem oznamují, že chystají po dohodě s Bretonem antologii surrealistických manifestů, textů, poezie a ob­razů; v posledních dvou číslech Bohuslav Brouk prohlašuje surrealismus za nejhodnotnější v současném umění a tiskne útok proti politickému zamě­řování umění; zvláště umění a komunismus podle Brouka vůbec k sobě nepatří.1 Časopis má široký okruh spolupracovníků: Vančuru, Nezvala, Ha­lase, Závadu, Weila, Hostovského, Bedřicha Fučíka a další. Štyrský tu při­chází s novým pojetím modernosti, do níž pojímá i Weinera a Demla. […]

Úryvek ze studie výtvarného a literárního kritika a teoretika Jindřicha Chalupeckého (1910–1990) O dada, surrealismu a českém umění (1976; Praha: Jazzová sekce, 1980), přítomný úryvek pochází z autorovy knihy Cestou necestou (Jinočany: H & H, 1999, s. 211).

Poznámky (autora webu)

1 Jedná se o Broukovy příspěvky Nové these o umění (Odeon, červen 1931, r. I, č. 10, s. 145–147) a Psychologická hodnota marxistické ideologie (Odeon, červen 1931, r. I, č. 10, s. 148–149).

 

Chalupecký Jindřich - Cestou necestou (1999)

Jindřich Chalupecký: Cestou necestou (1999), obálka

 

Chalupecký Jindřich - O dada, surrealismu a českém umění (Jazzová sekce, 1980)

Jindřich Chalupecký: O dada, surrealismu a českém umění (1980), obálka

 

Jindřich Chalupecký (1910-1990), nedatováno

Jindřich Chalupecký (1910-1990), nedatováno

Pavel Řezníček: Cerf volant

[…] Kdesi udeřily zvony. Půlnoc! Půlnoc, ta stará hokynářka v róbě ze sanytru a kachních vajec, půlnoc, kobylka luční rozloupnutá na dlani jako ořech, jako krabička sardinek plná rybiček ze sádry, sádrová půlnoc, padající podstavec a s třeskotem se rozlétající na tisíc kousků. Půlnoc, to pometlo z alabastru, půlnoc, hodiny z lidské kůže, které vám vyrobí na potkání každý pastevec skotu, půlnoc, ten umaštěný papír od svačiny, který poletuje celý den nad letenskou plání, ale až o půlnoci přesně! O půlnoci spadne na tvář Kolombině za volantem a ta oslepena vlítne s auťákem do vrátnice ministerstva vnitra a povalí na zem nic netušícího vrátného, kterým je samozřejmě dr. Bohuslav Brouk. […]

Úryvek z knihy prozaika Pavla Řezníčka Cerf volant (Praha: Pragma, 1995, s. 127).

Pavel Řezníček - Cerf volant (1995)

Pavel Řezníček: Cerf volant (1995), obálka

Vzpomínka Miroslava Horníčka

Před časem jsem měl nějakou schůzku ve Slavii, tak pěkné a už skoro historické kavárně – kolik práce se tu nadělalo, kolik autorů se tu dohodlo s režiséry o scénáři či scénické hudbě, či s redaktory o příspěvcích do časopisů. […]

Vzpomínal jsem tu na Nezvala, který možná při témž mra­morovém stolku napsal své nejkrásnější básně o přírodě. Když dopsal, přemístil se do Metra, kde našel Honzla, Teigeho či Bohuslava Brouka,1 o dvě hodiny později všichni táhli do Mánesa, kde zas seděl Štyrský či kdo, případně do Unionky, kam se vešli vůbec všichni rádi vidění. Nezval v Řetězu štěstí2 bezděčně popisuje takový svůj běžný den, končící pozdě po půlnoci u břehu Vltavy, kde už čekal převozník na svého pravidelného pasažéra, aby jej přeplavil domů na druhý břeh do Tróje.

Člověk si řekne, jak mohla vypadat práce těchto lidí a jak zdraví při takovém denním režimu. Jenže Nezval při něm napsal celou knihovnu a jeho generace stvořila nadmíru silné dílo, které s odstupem času, rok po roku zřetelněji dostává rysy jednotného slohu. […]

Úryvek z textu Miroslava Horníčka (1918-2003) U mramorového stolku z publikace Miroslava Horníčka, Ilji Hurníka a Vladimíra Preclíka Trojhlas (Praha: Melantrich, 1986, s. 107).

Poznámky (autora webu)

1Tvorem kavárenským“ nazval Bohuslava Brouka například jeho přítel architekt Ladislav Žák (v dopise architektovi Karlu Honzíkovi z ledna 1948. Cit. dle DVOŘÁKOVÁ, Dita. Ladislav Žák. Řevnice: Arbor vitae, 2013, s. 93).

2 NEZVAL, Vítězslav. Řetěz štěstí. Praha: V. Čejka, 1936.

 

Trojhlas (Horníček, Hurník, Preclík, 1986)

M. Horníček – I. Hurník – V. Preclík: Trojhlas (1986), obálka

Anja Tippnerová – Permanentní avantgarda: Surrealismus v Praze

Jak vzniklo české pojetí surrealismu? Co jej ovlivnilo a čím je specifický? Kniha zobrazuje dějiny českého surrealismu s ohledem na literaturu, film a teorii a hledá význam z hlediska dnešního určení „avantgardy“. Také analyzuje díla a teorie známých českých surrealistů jako například Jana Švankmajera, Vratislava Effenbergera či Karla Teigeho, zmiňuje se rovněž o Bohuslavu Broukovi. Navíc se věnuje funkci a statusu „disidence“. Přeložila Marie Brunová, vydalo nakl. Academia v létě 2014, rozsah 450 str.

O autorce, působící na Institutu slavistiky Univerzity Hamburk, se dozvíte více zde.

A.Tippner - Permanentní avantgarda (Academia 2014)

Anja Tippnerová – Permanentní avantgarda: Surrealismus v Praze (2014), obálka

 

Bohuslav Brouk: Kdo mnoho nemyslí…

Kdo mnoho nemyslí má mnohá potěšení
nad bláhovost většího statku není
– leč já jsem neznaboh

Omnia mea mecum porto
a čistým lihem ředím porto
– toť samoty mé řeč

Líbat se není podle mého gusta
bych jed’ a pil mám svoje ústa
– a abych kouřit moh’

Když spojují se konce zažívacích trubic
dvojice pijavic ať z paláců neb z ulic
– chtíč ve mně nehárá

Pro samou lásku plod se z lůna valí
by lásku změnil v to čím plenky pomazaly
– děti jež nechci mít

Dí bible otce cti jakož i matku svoji
ženské já ctím však proč být pod obojí
– morálko neřestná!

Vlast národ pojmy jsou jež těžko mohu chápat
choditi s koulí na noze je sotva vtipný nápad
– kde stojím tam má vlast

Svobodu rovnost zábavu chce lůza
z kultury lidu jde však na mne hrůza
– a ven nejdu na krok

V temnotách dneška nehnu ani brvou
bych k štěstí příští lůzy přispěl mrvou
– a světlé jméno zanechal

Báseň Brouk napsal jako PF k roku 1971, otištěna byla v Broukově souboru exilových textů Zde trapno existovat (ed. Viktor A. Debnár. Brno: Host, 2008, s. 146-147).

B. Brouk: Zde trapno existovat (2008, obálka s použitím fotografie Miloše Klemsy Dora Freiburgová)

Bohuslav Brouk: Zde trapno existovat (2008), obálka

Bohuslav Brouk v Průvodci protektorátní Prahou

Jiří Padevět zmiňuje Bohuslava Brouka ve svém Průvodci protektorátní Prahou (Praha: Academia, 2013, s. 174), a to v souvislosti s Broukovým působením v obchodním domě Bílá labuť. Brouk působil v tomto rodinném podniku firmy Brouk a Babka jako estetický poradce.

Publikace byla v r. 2014 oceněna Magnesií Literou v kategorii Literatura faktu a současně se stala i knihou roku 2013.

Padevět - Průvodce protektorátní Prahou (Academia, 2013, obálka)

Jiří Padevět: Průvodce protektorátní Prahou (2013), obálka

Brouk a Bílá labuť (Padevět - Průvodce protektorátní Prahou)

Bohuslav Brouk a Bílá labuť (J. Padevět: Průvodce protektorátní Prahou. Praha: Academia, 2013, s. 174)

Follow

Get every new post delivered to your Inbox.