Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

17. září vychází Broukův svazek Na obranu individualismu

Ve středu 17. září vydává nakladatelství Academia Broukův rozsáhlý svazek (568 str.) Na obranu individualismu, představující autorovu publicistiku z let 1930–1960. Výbor, který edičně připravil Viktor A. Debnár, obsahuje doprovodné studie Bruna Solaříka Podivný případ doktora Jekylla a pana Brouka, Vladimíra Papouška „Život nejde odkládat, a zvláště nikoliv pro nějakou doktrínu!“: Umění, kultura a Bohuslav Brouk, Milana Drápaly Individualista s kolektivistickými ideály a Viktora A. Debnára Ani labuť, ani brouk. Publikace vychází v rámci edice Šťastné zítřky.

Úvodní slovo editora

Z více než jednoho sta článků, které Bohuslav Brouk publikoval a které jsou ve svém celku charakterizovány fundamentální svobodomyslností dbající na naprostou svobodu tvorby nezávislé na jakémkoliv společenském, politickém a jiném diktátu, se v přítomném svazku dostává čtenáři přibližně jedna jejich polovina. Jedná se o texty, které zřetelně charakterizují Broukův podnětný myšlenkový přínos k jednotlivým tématům a které přinášejí do dnešních dnů aktuální názory; vzhledem k šíři autorova mnohotematického a mnohovrstevnatého zájmu byly jednotlivé příspěvky rozděleny do tří oddílů: Psychoanalýza, sexuologie…, Umění a kultura a Společnost, politika…

Bohuslav Brouk: Na obranu individualismu (2014), obálka

Bohuslav Brouk: Na obranu individualismu (2014), obálka

Josef Pravec: Obchodník, který naučil lidi žít na dluh

Značka Brouk a Babka a s ní spojené obchodní domy měly za první republiky stejný zvuk jako Baťovy závody.

Záplava světla, ústřední topení a ventilace, výtahy, prostorné šatny, parketové podlahy. A především přehršel zboží všeho druhu, od oděvů přes kytaru až po kamna. To vše přivádělo v roce 1919 zástupy Pražanů do obchodního domu Brouk a Babka stojícího na někdejší Belcrediho třídě, tedy do dnešní ulice Milady Horákové.

V dalších letech se obchod jakoby přenesený odněkud z Ameriky zvětšoval o budovy v okolí, přibyla nová oddělení, například na prodej linoleí a klobouků, a nakonec prosklená hala, v níž si zákazníci mohli vybírat látky pod denním světlem.

Celý článek Josefa Pravce Obchodník, který naučil lidi žít na dluh (Ekonom, 28. 8. 2014, č. 35, s. 50-53) si můžete přečíst zde.

Obchodník, který žil - titulní stránka

Vzpomínka Josefa Rybáka

[…] Ach, kde jsou ty šťastné dny, uprchlé do nenávratna! Ta vzrušující atmosféra premiér! To napjaté očekávání každé nové hry u E. F. Buriana nebo v Osvobozeném divadle! S čím přijde zas Ježek? Co si nového vymyslí Emil Burian? A což pokud jde o knihy? Co to bude, ten nový Vančura? Kdy vyjde ten nový ohlašovaný Nezval? Co připravuje Biebl?

A co s tím surrealismem, který plete hlavy tolika chytrým lidem? Má to být vážné, nebo zas nějaká švanda? Vítězslav Nezval, Karel Teige, Štyrský a Toyen, Bohuslav Brouk, Josef Kunštát a Katy King. Čím dál líp. To prý je nějaká od cirkusu. To by nevadilo. Všecky krásy světa. Freudismus a broukovina. Ale co mají spolu Breton a Trockij?

Jak se Fučíkovi ulevilo, když pro politické rozpory a koketování s trockismem Nezval se dohřál a rozpustil surrealistickou skupinu. Nezvalovo prohlášení, které způsobilo rozruch, přinesly první Fučíkovy časopisy: Rudé právo a Tvorba.

To všecko už dávno není pravda. Okupace Rakouska vyvolává nedobré představy. A život jako by se zmenšil, schoulil do sebe, skryl se před tolikerou špínou, před sprosťáctvím bulvární žurnalistiky, která se vyrojila z nečistých stok. […]

Úryvek z druhého, přepracovaného vydání knihy Josefa Rybáka (1904–1992) Vyprávění o Juliu Fučíkovi (Praha: Československý spisovatel, 1983, s. 95); další Rybákovu vzpomínku najdete zde.

Rybák Josef - Vyprávění o Juliu Fučíkovi (1983)

Josef Rybák: Vyprávění o Juliu Fučíkovi (1983), obálka

Josef Rybák (1904-1992)

Josef Rybák (1904-1992), nedatováno

Jindřich Chalupecký: O dada, surrealismu a českém umění

[…] Roku 1930 Fromkovo nakladatelství začíná vydávat měsíční „literární kurýr“ Odeon v redakci Jindřicha Štyrského. […] Hned v říjnovém čísle Nezval píše se zájmem o Bretonovi jako o někom „jenž svou jasnost hledá v duchu šílen­ců“, a v dubnu příštího roku Štyrský s Nezvalem oznamují, že chystají po dohodě s Bretonem antologii surrealistických manifestů, textů, poezie a ob­razů; v posledních dvou číslech Bohuslav Brouk prohlašuje surrealismus za nejhodnotnější v současném umění a tiskne útok proti politickému zamě­řování umění; zvláště umění a komunismus podle Brouka vůbec k sobě nepatří.1 Časopis má široký okruh spolupracovníků: Vančuru, Nezvala, Ha­lase, Závadu, Weila, Hostovského, Bedřicha Fučíka a další. Štyrský tu při­chází s novým pojetím modernosti, do níž pojímá i Weinera a Demla. […]

Úryvek ze studie výtvarného a literárního kritika a teoretika Jindřicha Chalupeckého (1910–1990) O dada, surrealismu a českém umění (1976; Praha: Jazzová sekce, 1980), přítomný úryvek pochází z autorovy knihy Cestou necestou (Jinočany: H & H, 1999, s. 211).

Poznámky (autora webu)

1 Jedná se o Broukovy příspěvky Nové these o umění (Odeon, červen 1931, r. I, č. 10, s. 145–147) a Psychologická hodnota marxistické ideologie (Odeon, červen 1931, r. I, č. 10, s. 148–149).

 

Chalupecký Jindřich - Cestou necestou (1999)

Jindřich Chalupecký: Cestou necestou (1999), obálka

 

Chalupecký Jindřich - O dada, surrealismu a českém umění (Jazzová sekce, 1980)

Jindřich Chalupecký: O dada, surrealismu a českém umění (1980), obálka

 

Jindřich Chalupecký (1910-1990), nedatováno

Jindřich Chalupecký (1910-1990), nedatováno

Pavel Řezníček: Cerf volant

[…] Kdesi udeřily zvony. Půlnoc! Půlnoc, ta stará hokynářka v róbě ze sanytru a kachních vajec, půlnoc, kobylka luční rozloupnutá na dlani jako ořech, jako krabička sardinek plná rybiček ze sádry, sádrová půlnoc, padající podstavec a s třeskotem se rozlétající na tisíc kousků. Půlnoc, to pometlo z alabastru, půlnoc, hodiny z lidské kůže, které vám vyrobí na potkání každý pastevec skotu, půlnoc, ten umaštěný papír od svačiny, který poletuje celý den nad letenskou plání, ale až o půlnoci přesně! O půlnoci spadne na tvář Kolombině za volantem a ta oslepena vlítne s auťákem do vrátnice ministerstva vnitra a povalí na zem nic netušícího vrátného, kterým je samozřejmě dr. Bohuslav Brouk. […]

Úryvek z knihy prozaika Pavla Řezníčka Cerf volant (Praha: Pragma, 1995, s. 127); o dílech P. Řezníčka se můžete dočíst blíže v magisterské diplomové práci Lukáše Vladíka Surrealistické romány Pavla Řezníčka (Brno: Masarykova univerzita, 2014).

Pavel Řezníček - Cerf volant (1995)

Pavel Řezníček: Cerf volant (1995), obálka

Vzpomínka Miroslava Horníčka

Před časem jsem měl nějakou schůzku ve Slavii, tak pěkné a už skoro historické kavárně – kolik práce se tu nadělalo, kolik autorů se tu dohodlo s režiséry o scénáři či scénické hudbě, či s redaktory o příspěvcích do časopisů. […]

Vzpomínal jsem tu na Nezvala, který možná při témž mra­morovém stolku napsal své nejkrásnější básně o přírodě. Když dopsal, přemístil se do Metra, kde našel Honzla, Teigeho či Bohuslava Brouka,1 o dvě hodiny později všichni táhli do Mánesa, kde zas seděl Štyrský či kdo, případně do Unionky, kam se vešli vůbec všichni rádi vidění. Nezval v Řetězu štěstí2 bezděčně popisuje takový svůj běžný den, končící pozdě po půlnoci u břehu Vltavy, kde už čekal převozník na svého pravidelného pasažéra, aby jej přeplavil domů na druhý břeh do Tróje.

Člověk si řekne, jak mohla vypadat práce těchto lidí a jak zdraví při takovém denním režimu. Jenže Nezval při něm napsal celou knihovnu a jeho generace stvořila nadmíru silné dílo, které s odstupem času, rok po roku zřetelněji dostává rysy jednotného slohu. […]

Úryvek z textu Miroslava Horníčka (1918-2003) U mramorového stolku z publikace Miroslava Horníčka, Ilji Hurníka a Vladimíra Preclíka Trojhlas (Praha: Melantrich, 1986, s. 107).

Poznámky (autora webu)

1Tvorem kavárenským“ nazval Bohuslava Brouka například jeho přítel architekt Ladislav Žák (v dopise architektovi Karlu Honzíkovi z ledna 1948. Cit. dle DVOŘÁKOVÁ, Dita. Ladislav Žák. Řevnice: Arbor vitae, 2013, s. 93).

2 NEZVAL, Vítězslav. Řetěz štěstí. Praha: V. Čejka, 1936.

 

Trojhlas (Horníček, Hurník, Preclík, 1986)

M. Horníček – I. Hurník – V. Preclík: Trojhlas (1986), obálka

Anja Tippnerová – Permanentní avantgarda?: Surrealismus v Praze

Jak vzniklo české pojetí surrealismu? Co jej ovlivnilo a čím je specifický? Kniha zobrazuje dějiny českého surrealismu s ohledem na literaturu, film a teorii a hledá význam z hlediska dnešního určení „avantgardy“. Také analyzuje díla a teorie známých českých surrealistů jako například Jana Švankmajera, Vratislava Effenbergera či Karla Teigeho, zmiňuje se rovněž o Bohuslavu Broukovi. Navíc se věnuje funkci a statusu „disidence“. Přeložila Marie Brunová, vydalo nakl. Academia v létě 2014, rozsah 450 str.

O autorce, působící na Institutu slavistiky Univerzity Hamburk, se dozvíte více zde.

A.Tippner - Permanentní avantgarda (Academia 2014)

Anja Tippnerová – Permanentní avantgarda: Surrealismus v Praze (2014), obálka

 

Follow

Get every new post delivered to your Inbox.