[…] V Paříži jste se stýkal s Bohuslavem Broukem.
On pro mě byl vždycky Brouček. Potřeboval nějak vyplivnout svoji zlobu na celej svět. Věděl jsem, že trpí, ztratil ženu, ztratil dítě, (1) ztratil pohodlnej komfortní život. V Paříži jsme spolu chodili na podivná místa. On miloval pajzly. Kamkoliv vstoupil, vždycky se rychle stal středem pozornosti. Ta doba, kterou jsem s ním strávil, byla neuvěřitelá.
Jeho žena (2) zůstala v Čechách?
Zůstala tam a myslím, že s ním nechtěla odejít. Brouk jakoby ztratil i jazyk, tak jako já. Jenomže já si našel rychle něco jiného. Našel jsem obraz, měl jsem televizi (3) a krom toho jsem se jaksi snadněji zapojil do francouzského života, měl jsem dívku Francouzku, takže to všechno bylo snadnější, a měl jsem zaměstnání. […]
Z připravovaného knižního rozhovoru, pracovně nazvaného Listopad od jara do zimy (2006), Stanislava Škody s Františkem Listopadem; více se můžete dočíst v rozhovoru Viktora A. Debnára s F. Listopadem Ztratil plán života, Literární noviny, 12. prosince 2005, r. XVI, č. 50, s. 10 a v rozhovoru Martina Gromana s Evou Jiránkovou Vždycky jsem hrála s klukama, Dobrá adresa [kulturně-společenský časopis na internetu], [30. září] 2002, r. 3, č. 10, s. 51, 61–63.
Poznámky
1 Ve skutečnosti nechal Brouk v ČSR děti dvě – syny Ivana (1942) a Vladimíra (1946).
2 Miroslava „Áťa“ Bulovová (1917–1994), sestra manželky Konstantina Biebla.
3 F. Listopad pracoval pro francouzskou televizi.
