Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

Michal Rozhoň, fenomén smrti a Bohuslav Brouk

Ve své dizertační práci zkoumá Michal Rozhoň otázky fenoménu smrti. Reflexi Broukových myšlenek se věnuje průběžně v celém díle, zejména však v kapitolách Marnost života a smrti – Bohuslav Brouk (s. 49–⁠56) a Nihilismus a marnost (s. 57).

Dizertační práce Fenomén smrti vznikla v roce 2017 na pražské Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Jaroslav Honza (Dubnický) se zmiňuje o Broukovi

[…] Do Metra nechodím, lebo mám málo peňazí. Neviem teda nič nového o plánoch pražskej skupiny. Brouk mi hovoril, že vydal zase nejakú novú knihu.[1] Ani som sa ho nepýtal, ako sa to menuje. Teige teraz chce vydať dve zbierky Heislerove.[2] Je to mladý človek a myslím, že ešte dosiaľ ani nedebutoval. To je všetko, čo viem o pražskej skupine. […]


[1] B. Brouk vydal na začiatku r. 1939 knihu Stoupa života.

[2] Český básnik J. Heisler vydal r. 1939 dve básnické zbierky: Přízraky pouště a Jen poštolky chčí klidně na desatero. Obe knihy vyšli aj s ilustráciami českej surrealistickej výtvarníčky Toyen.

Úryvek z dopisu historika Jaroslava Honzy (Dubnického) literárnímu teoretikovi Mikulášovi Bakošovi (Praha, 30. ledna 1939), otištěného v: KAMENČÍK, Marián – TEPLAN, Dušan. Slovenský nadrealizmus v korešpondencii (1935–1948). Fintice: FACE – Fórum alternatívnej kultúry a vzdelávania, 2022, str. 196.

Slovenský nadrealizmus v korešpondencii (1935–1948), obálka

Poslechněte si Broukovy Francouzské plakáty (Český rozhlas, 12. 11. 2022)

Český rozhlas Vltava uvede v sobotu 12. listopadu 2022 od 8.05 reprízu úvahy Francouzské plakáty, napsané na začátku padesátých let během Broukova exilu ve Francii. Pořad, premiérovaný o 100. výročím Broukova narození 19. listopadu 2012, připravil redaktor Jiří Vondráček, účinkuje herec Igor Bareš, režie Vlado Rusko. Text si také můžete přečíst v Broukově knize Zde trapno existovat (ed. Viktor A. Debnár. Brno: Host, 2008, s. 72–76).

K poslechu na https://www.mujrozhlas.cz/esej.

Bohuslav Brouk píše Vítězslavu Nezvalovi

B. Brouk, Praha VII. V zátiší 8.

Milý Nezvale,

24. t. m. přijeli Š. a T. do Prahy. O příjezdu dostal telegram Teige a Brumlík[1]. Náhodou jsem potkal Teigeho a tak jsem byl též na nádraží. T & Š přijeli lůžkovým vozem a příplatu na něj frs 800,- si vypůjčila T. na konsulátu. Štyrský mohl docela dobře jíti, bez opory, a dobře již také mluví, ovšem s určitou námahou. Nejvíce starostí mu stále dělá Sfinx. Brumlík, když jej viděl, jak jde sám z vozu, velmi se podivil a je přesvědčen, že vše se za čas upraví. V pondělí Brumlík Š. prohlédne, a proto ti dopis napíši až příští týden. Do té doby doufám, že též něco vytáhnu z Toyen, která doposud toho moc neřekla. Štyrský nyní leží doma a chodím jej navštěvovat. T. na domluvu, proč Ti nepsala, říká, že není spisovatelem. Weiner Tvůj článek přeložil. Honzl je stále ještě v Řeži. Zdraví Tě Tvůj Brouk. Vyřiď, prosím Tě, všem doma pozdravení a díky za pohostinství za mé návštěvy v Brně.

Korespondenční lístek Bohuslava Brouka Vítězslavu Nezvalovi do Brna, 26. července 1935, Praha.


[1] Josef Brumlík (1897 Rokycany – 1989 New York), kardiolog mezinárodního významu, přítel mnoha umělců. V r. 1939 odešel do exilu (Francie, Mexiko, USA), po válce se na krátko vrátil do ČSR, z níž odešel v r. 1948 do New Yorku, kde působil jako lékař a vysokoškolský profesor. Více zde.

Druhá strana korespondenčního lístku B. Brouka V. Nezvalovi (Praha, 26. 7. 1935).
Druhá strana korespondenčního lístku B. Brouka V. Nezvalovi (Praha, 26. 7. 1935).

Broukovi píšou Karlovi Konrádovi

Milý Karle,

po návratu z Loun očekávala nás doma Tvá knížka, za kterou Ti vřele děkujeme.[1] Moc se nám líbí. Na příklad, jak trefně jsi charakterisoval literární historii: omývání nohou starcům. Ještě jsi k tomu měl snad připojit: Arcibiskup – Arne Novák. Vůbec Tvé postní krůpěje jsou velmi podnětné a pod egidou každé z nich by bylo možno napsat celé folianty. Přijmi ještě jednou naše díky, jakož i srdečné pozdravy

Tvoji Sláva a Aťa Broukovi

V Praze dne 23. září 1945.

[1] Jedná se o Konrádovu knihu Postní krůpěje: Aforismy a poznámky o umění (Praha: Melantrich, 1945).

Manželé Broukovi - dopis Karlovi Konrádovi (23. 9. 1945)
Karel Konrád : Postní krůpěje (Praha: Melantrich, 1945), obálka

Bohuslav Brouk v matrice

Bohuslav Brouk se narodil 19. listopadu 1912 v pražské Veverkově ulici čp. 729 (Praha 7), o pět dní později získal katolickým křtem druhé jméno Josef.

Kaplan: Jan Šimůnek

Otec: Jaroslav Brouk, obchodník v Praze čp. 729-VII, narozený v Hlinči [správně Hlincích] č. 11, okres i hjt. Kralovice, manželský syn Vojtěcha Brouka, rolníka v Hlinči č. 11, a Kateřiny, roz. Skoupé, z Pavlíkova č. 35.

Matka: Josefa, rozená Pařízková, z Dolní Radechové č. 23 v okrese i hjt. Náchodském, manželská dcera Matěje Pařízka, obchodníka v Náchodě na Plchově č. 53, a Josefy, roz. Zimmerové, z Dolní Radechové.

Kmotrové a svědkové: Plešek Josef, zřízenec [nečitelné slovo] dráhy, Praha VII č. 607; Julča Marková, choť obchod. vedoucího, Praha VII 729

O. nar. 11. V. 1884

M. nar. 27. IV. 1889

Odd. 21. VI. 1909

Zápis v Knize narozených (Holešovice-Bubny, 1912–1914, fara kostel sv. Klimenta, list 92), uložené v Archivu hl. m. Prahy, najdete zde.

Brouk Bohuslav (1912-1978) - zápis v matrice

Záznam v matrice o narození Bohuslava Brouka.