Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

Viktor Šlajchrt: Myslitel s podivnými spády

Povídali mi o něm před více než třiceti lety mladičtí adepti surrealismu. By­li o něco starší než já a podezíral jsem je, že si ho vymysleli, aby ohromili li­terárního zelenáče. V éře Beatles znělo magicky už jen to jméno Brouk. Jeho nositel navíc pocházel z rodiny vlastnící za první republiky síť obchodních domů Brouk a Babka, o jejichž bohatém sortimentu jsem v dětství slýchal bájné legendy. Bohuslav Brouk je nicméně postavou reálnou. Zemřel pětašedesátiletý v Londýně přesně před čtvrtstoletím – 20. ledna 1978.1

Fantasticky zněly i zprávy o Broukových teoretických spádech. Ještě na střední škole nadšeně referoval o spisech Freuda a Junga v Nezvalově surrealistickém Zvěrokruhu i v komunistické Tvorbě a sotva dvacetiletý vydal knižně vlastní nápadité, leč dosti bizarní studie o psychoanalýze a sexu.2 Mi­mo jiné v nich haněl institut manželství a vyzdvihoval svobodu a nezávis­lost samoukájení. Po studiích na přírodovědecké a filozofické fakultě získal dva doktoráty, ale ani ty jeho dobrodružnou invenci nedokázaly ukáznit. V dalších spisech, z nichž řada vyšla vlastním nákladem, horoval proti morálce, sportu, životní zdatnosti a pracovní kázni, tedy proti nejposvátnějším totemům západní civilizace. Už jako mladíček vyprovokoval k ostrým pole­mikám přední komunistické ideology3 a moralisté později lámali hůl nad je­ho cynismem, to však jen povzbuzovalo jeho myšlenkové výkony na hranici nehoráznosti a geniality.

Kdyby Bohuslav Brouk neexistoval, měl by v něm zdatného soupeře vy­myšlený Cimrman, jenže on žil až příliš viditelně. Znalci klasických životních stylů by mohli vést spor, zda byl spíš dandy nebo bohém. Dnes by byl zřejmě pokládán za zámožného playboye, i když rád hostil nejen veselé dá­my v nočních podnicích, ale také zasmušilé básníky v denních vinárnách. Záliba ve výstřednosti jej na krátký čas přivedla i do komunistické strany, záhy ji však opustil a před únorem 1948 patřil k nejzasvěcenějším kritikům stalinismu.4 Po jeho nástupu odešel do exilu, kde se protloukal dost těžce, v myšlenkovém rozletu se však neomezoval. Poslední větší práci, kterou do­končil v roce 1958, věnoval pojmu svobody v dějinách myšlení.5 Tak svobodný duch jako Brouk nemohl ovšem ve svobodném světě svobodu vychvalovat, aby si nepřipadal servilně, a tak ji naopak znectil. To, co lidé běžně pokláda­jí za svobodu, je podle něj klam, který by měla nahradit svoboda vědecky plánovaná jakýmsi kulturním parlamentem. Ten by měl řídit a kontrolovat i její organizované provádění.

Organizované provádění plánované svobody, toť představa nehorázná, možná však geniální. Nežijeme už ostatně v něčem podobném, aniž bychom si toho povšimli?

Článek byl publikován v týdeníku Respekt, 20. ledna 2003, r. XIV, č. 4, s. 23.

Poznámky (autora webu)


1 Ve skutečnosti zemřel Brouk o den dříve.

2 Publikace jsou ke stažení zde.

3 První z mnoha sporů, který se rozhořel na stránkách tisku, byl spuštěn Broukovým textem Filosofování o psychoanalyse (Tvorba, 12. června 1930, r. V, č. 23, s. 356–357).

4 Rozsáhlý výbor z těchto článků viz DRÁPALA, Milan (ed.). Na ztracené vartě Západu: Antologie české nesocialistické publicistiky z let 19451948. Praha: Prostor, 2000, s. 559–617.

5 Jedná se o rozsáhlý filosofický spis O šalbě svobody a filosofie s podtitulem Pojem svobody v dějinách lidského myšlení a jeho patřičný význam; „zhuštěná“ verze spisu byla poprvé publikována pod titulem Problém svobody v lidské kultuře (Svědectví, 1960, r. III, č. 12, s. 300–323).

Viktor Šlajchrt (1952)

B. Brouk - Problém svobody v lidské kultuře (Svědectví, 1960), titulní strana

B. Brouk - O šalbě svobody a filosofie: Pojem svobody v dějinách lidského myšlení a jeho patřičný význam (1954-1958, rkp.), rub str. 449

Časopis Zvěrokruh (listopad 1930, č. 1), titulní strana

Reklamy

No comments yet»

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: