Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

Michael Šebek: Předválečný vývoj psychoanalýzy v Čechách

[…] 30. léta u nás měla napjatý charakter, a to se projevilo i v diskusích o psychoanalýze. Z roviny literární, umělecké a částečně i filozofické se přesouvá pozornost do roviny politické a ideologické. Na stránkách Tvorby se v roce 1930 objevuje diskuse mezi marxisty. Karel Ambrož publikuje článek Psychoanalytická tragikomedie. Bohuslav Brouk publikuje dva články Filosofování o psychonalyse a Věda a její metoda. Ladislav Ormis přichází s článkem Marxisticky o psychoanalyse. Jeho slovník je příznačný a v 50. letech by se u nás za něj nemusel stydět žádný kovaný marxista. Ormis mluví na str. 389 o „měšťácké vědě“, „je to zbraň ohlupování“, „produkt kapitalismu“. Ormis napadá Broukův článek Filosofování o psychoanalyse. Brouk je prý marxistou, který chápe marxismus jako „partikulární učení“ a je prý subjektivista.

Ormis samozřejmě na rozdíl od Brouka, který byl ve 30. letech v kulturních kruzích pravděpodobně největším zastáncem psychoanalýzy, psychoanalýzu odmítá s tím, že psychoanalýza neunese metodickou kritiku dialektického materialismu, protože „nesmírně biologizuje lidskou osobnost“ a nedoceňuje její „sociální složky“. Každý jednotlivec prý patří k „třídní psýše“ a jenom takto jej lze poznat. Ormis odmítá pohlavní pud jako hybnou páku individuální psýchy.

Brouk se však nedal a napsal odpověď Věda a její metoda. Má zato, že „marxismem nejsou přece předurčeny vztahy libida k psychologii individua, jakož naopak freudovským libidem nejsou vysvětleny všechny zákony sociální psychologie.“ Třídním vědomím nevysvětlil Marx ještě lidské vědomí vůbec, atd. Do Brouka se pustil také již zmíněný Karel Ambrož a kritizuje jeho pojem „čisté vědy“, která by měla podle Brouka stát nad proletářem i měšťákem. Ambrož si cestu k věcné diskusi zavřel stejně jako Ormis, když napsal, že psychoanalýza je „nestvůrným a idiotickým systémem“, že je to „mišmaš“. Vysmívá se „maloměšťáckým intelektuálům“ v Sovětském svazu, Friedmannovi, Reichovi, Varjasovi a jiným, kteří prý chtěli včlenit psychoanalýzu do historického materialismu. To ale nejde, protože revize marxismu není možná. A je to. Celý článek je navíc agresivním útokem na společenské postavení Brouka. Ambrož byl také pohoršen prací Kolnaie Psychoanalýza a sociologie, v níž autor interpretuje komunismus jako výraz snahy po splynutí s matkou a revolucionismus jako uvolnění nahromaděného libida, které nemohlo být sublimováno pro nízkou kulturní úroveň proletariátu; stát je pak podle Kolnaie projekcí „otcovského nebo oidipského komplexu“ a anarchismus je výrazem nenávisti proti otci. Ambrož nepřijímá ani psychoanalytického marxistu Reicha, který Kolnaie odmítnul. Rozhořčení Ambrože působí až úsměvně. Ambrož totiž cituje také psychoanalytický význam hesla Proletáři všech zemí, spojte se. Podle Kolnaie, který však své interpretace sociálních jevů vskutku zvulgarizoval, je toto heslo třídním výrazem homosexuality. […]

Úryvek z příspěvku Michaela Šebka Předválečný vývoj psychoanalýzy v Čechách in MAHLER, Martin (ed.). Psychoanalýza v Čechách: Sborník ze semináře ke 140. výročí narození Sigmunda Freuda. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1997.

Poznámky (autora webu)

– Karel Ambrož vl. jménem Jan Brožek; Ladislav Ormis vl. jménem Ladislav Szántó.
– Ve sporu ještě figurují články L. Ormise Nadtřídnost vědy a co za ní vězí (Tvorba, 24. července 1930, r. V, č. 29, s. 461) a B. Brouka Representanti vědeckého marxismu v Č. S. R. (Plán, 1930, r. druhý, č. páté, s. 159–[160]).
– V textu je zmiňováno Kolnaiovo dílo Psychoanalyse und Soziologie: Zur Psychologie von Masse und Gesellschaft (Leipzig a Wien: Internationaler Psychoanalytischer Verlag, 1920); v angl. překladu Psychoanalysis and Sociology (New York: Harcourt, Brace and Co., 1922) je ke stažení zde.

Michael Šebek (1946, nedatováno)

Advertisements

No comments yet»

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: