Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

Ten, kdo bránil individualismus – rozhovor s editorem Viktorem A. Debnárem

Bohuslav Brouk (1912–1978) – rolls royce české avantgardy třicátých let minulého století, autor provokativních studií z pomezí psychoanalýzy a kulturologie, nešťastný exulant znovuobjevovaný teprve v posledních letech. V Česku již vyšly jeho práce Zde trapno existovat (2008), O pošetilosti života i smrti, O funkcích práce a osobitosti (obě 2009), Životní sloh (2010) – a nejnověji O šalbě svobody a filosofie. Editorem díla pozapomenutého českého avantgardisty Bohuslava Brouka je Viktor Debnár (1979), absolvent Institutu mezinárodních studií FSV UK, od roku 2005 zaměstnanec pražského Institutu umění.

Bohuslavu Broukovi se jako editor věnujete soustavně roky. Jaké má v jeho díle místo právě vydaná studie O šalbě svobody a filosofie?

Myslím, že nejvhodnější označení by bylo „přirozené“. Brouk žil svými texty a svými činy naprosto svobodný život, nesvazovaný žádnou dogmatickou ideologií. Aby se téma svobody, a s ním spojená problematika demokracie, stalo předmětem rozsáhlého spisu, musel si projít zkušeností s nacisty a komunisty v letech 1939 až 1948, a následným pobytem v exilu. Takto získaný „materiál“ mu poskytl základ pro zkoumání „šalby svobody“. Ne nadarmo ho Vladimír Borecký nazval „skeptickým ctitelem svobody“.

Jde o text starý víc než půlstoletí. Dá se dnes číst jinak než jako dokument doby a svědectví o tehdejší životní a myšlenkové situaci svého autora? Čili funguje Brouk dnes?

Zcela jistě se nejedná o nějakou časově omezenou kuriozitu. Ze samé podstaty zkoumaného předmětu – svoboda, demokracie, filozofie – je patrné, že jde o témata nadčasová. Je sice možné, že se některé myšlenky (třeba ty o „plánovací společnosti“ nebo konci „liberalistického hospodářství“) budou zdát dnešnímu čtenáři dobově determinované a poněkud mimo současnou realitu, ale kdo ví, kam zavedou současnou společnost nadvýroba, konzumerismus, hospodářské krize…

Proč jste si vlastně Brouka vybral? V některých svých ohledech je sice nadčasově pronikavý, v jiných úžasně vtipný, subverzivní, ale častokrát taky jaksi naivní, prostoduchý. Loni vydaný spis Životní sloh nemohl – třeba po boku Teigových studií – obstát ani v době svého vzniku, tedy v polovině čtyřicátých let…

Bohuslava Brouka jsem si vybral pro jeho provokativní tvorbu, která mě po myšlenkové i stylistické stránce, a to ve svých konkrétních částech i jako celek, opravdu velmi oslovila. Pokud jde o Životní sloh, ta studie je jakýmsi odborným i osvětovým textem, jehož některé jednotlivosti můžeme sice nazvat naivními, ovšem najdeme tu také mnoho podnětného pro současnost – třeba témata, jako jsou očista našich životů od zbytečností nebo život žitý kultivovaně, niterně.

Broukovi se sice v dílčích studiích věnovala řada autorů, mimo jiné jmenovaný Vladimír Borecký, nebo František Dryje, ale na syntetickou monografii tento autor stále čeká. Příští rok v listopadu má sto let od narození…

Sám bych byl nesmírně rád, kdyby se našel někdo, kdo by kvalitní monografii dokázal napsat, nicméně vzhledem k Broukovu širokému tematickému záběru se obávám, že se jí jen tak nedočkáme. Nicméně detailněji bude Brouk představen v připravovaném výboru z publicistiky Na obranu individualismu, který zahrne také tři doprovodné studie.

Má Brouk nějaké následovníky, inspiroval někoho svými myšlenkami k pokračování – anebo mu režim po osmačtyřicátém prostě vzal všechny šance?

Jelikož Brouk pocházel z „velkokapitalistické“ rodiny, která vlastnila legendární firmu Brouk & Babka, a protože po válce ostře vystupoval proti komunistům a nakonec se stal exulantem, je přirozené, že se na víc jak čtyřicet let ztratil z povědomí širší veřejnosti. Brouk byl v každém případě solitér, za jehož následovníky můžeme nicméně dnes považovat všechny svobodomyslné autory provokativních, ironických a podvratných textů.

Radim Kopáč, literární a výtvarný kritik

Rozhovor byl otištěn v Týdeníku Rozhlas, 45/2011, s. 19.

Viktor A. Debnár (1979, září 2011)

 

Reklamy

No comments yet»

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: