Bohuslav Brouk
Zde trapno existovatArchiv Prosinec, 2011
Bohuslav Brouk v Prdeli!
Součástí knihy Prdel! (Praha: dybbuk, 2011), kterou sebrala a doslovem opatřila Nela D. Astonová, jsou rovněž na str. 81, resp. 187 dvě krátké ukázky z Broukových textů Autosexualismus a psycherotismus (1935) a Psychoanalytická psychologie (1933):
Pro objektní ukájení anální sexuality podrobují se dospělí lidé obvykle análnímu koitu nebo anilinktu. Ipsačně je potom přímo drážděna anální oblast, jak již bylo řečeno, digitálně nebo instrumentálně. O známosti této ipsace ve starém Řecku svědčí slovo sifniazein, jímž bylo označováno její provozování. Je odvozeno od jména Sifnos, města na ostrově kykladském, jehož obyvatelé měli prý ve zvyku zavádět si prsty v řiť. Dále nacházíme doklad o ipsaci anální oblasti ve sbírce Tisíc a jedna noc: „Píseň nadchla zpropadeného Iblise do té míry, že si vstrčil prst do zadnice, zatímco Meinan tancovala.“
V chorobných případech dochází tato vášeň tak daleko, že lidé jí propadající, renifeuři a epongeuři, číhají na příležitost vstoupit po druhopohlavním partnerovi na záchod a oddat se rozkoši z čichání záchodového pachu (odor stercoralis). Epongeuři namáčejí ve výkalech dokonce své houbičky, podle nichž dostali své jméno, a přivoňují pak k nim, nosíce je u sebe.
Publikace je k dispozici k prolistování na Google knihách.