Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

Archiv Červen, 2012

Eduard Burget: Brouk v Austrálii

Letos [v r. 2011 – pozn. autora webu] je tomu šedesát let, kdy český spisovatel, básník, biolog a svérázný myslitel Bohuslav Brouk nastoupil ve Francii na loď Skaubryn a odjel do Austrálie. Brouk, který v roce 1948 uprchl z Československa a nějaký čas žil v Paříži a Lyonu, využil toho, že australská vláda v té době umožňovala příchod nových imigrantů. Pro evropské uprchlíky dokonce vypravovala lodě a platila jim cestu. Dva roky po příjezdu do Austrálie začal Brouk sepisovat svůj rozsáhlý esej O šalbě svobody a filosofie, jehož závěrečná kapitola, která shrnuje hlavní Broukovy myšlenky, vyšla nyní knižně vůbec poprvé. Broukovy úvahy o svobodě dodnes neztrácejí na aktuálnosti, už jen z toho důvodu, že pojem svobody užíváme s naprostou samozřejmostí, aniž bychom se ptali po jeho vlastní podstatě. Autor svobodu definuje jako pouhý pocit, který zásadně není vázán na žádné specifické životní poměry. Proto se podle Brouka mohou v komunistických státech cítit lidé svobodní, pokud budou všichni přesvědčenými komunisty, a naopak v demokratickém režimu se může určitá skupina obyvatel cítit nesvobodná, pokud má pocit, že je vystavena útlaku. Je proto iluzí domnívat se, že zápas o svobodu je toliko záležitostí společenského řádu a že nastolením liberalistického režimu ve formě anglosaské demokracie po celém světě by byla palčivá otázka svobody vyřešena. V eseji se zajímavě odráží i zkušenost s životem v Austrálii. Nerad bych byl podezříván z laciných aktualizací, přesto si na závěr neodpustím Broukovu jízlivou charakteristiku australské „svobody tisku“: Pohleďme třeba na australský tisk, který trvale vzhledem k obchodním zájmům straní vládě pravicové a kde opoziční vláda labouristická nemá a ani za své několikaleté vlády neměla jediných novin jí stranících. Komerční tisk je pochopitelně liberální jen potud, pokud nejde o kupčické a společenské zájmy jeho majitelů a jejich třídy, a je proto pochopitelné, že odvádí zájmy svého čtenářstva od politických problémů a myšlení vůbec…

Článek Eduarda Burgeta byl publikován v měsíčníku Dějiny a současnost (10/2011) v rubrice Inspiromat.

Dějiny a současnost (10/2011, obálka)

Reklamy

Lenka Hříbková o Broukovi

[…] Lidské psychice je připisován v rámci psychoanalytického uvažování rozporný stav, který je způsobený základním konfliktem mezi žádostmi, které jsou motivovány pudově, a požadavky rozumovými a etickými. Spo­lečenská omezení, která nutí k potlačeni pudu, vyúsťuji v konflikty, které člověk řeší kompromisy. Podle staršího výkladu českého psychoanalytika B. Brouka (1937),1 lidé mohou vést tři způsoby života: oddat se práci, oddat se zločinu nebo propadnout choromyslnosti podle toho, jak je u nich zá­kladní konflikt převážně řešen. Veškeré úsilí, potřeba pracovat a tvůrčí čin­nost jsou pak výsledkem pudových přání, která jsou v tvůrčí činnosti sublimovaně ukájena, protože jejich přímé ukájení by vedlo k antisociálnímu chování. Vzhledem k tomu, že zejména tvořivost nejlépe uspokojuje tato přání, stává se tvorba podle psychoanalytických úvah ochranou proti pro­puknutí duševní choroby. Toto dobové Broukovo objasnění tvořivé čin­nosti je evidentně ovlivněno nejen Freudovými myšlenkami, ale i koncepcí C. Lombrosa. […]

Úryvek z knihy Lenky Hříbkové Nadání a nadaní: Pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi (Praha: Grada, 2009, s. 25–26).

Poznámky (autora webu)

1 Autorka má na mysli Broukovu publikaci o problému geniality Patologie životní zdatnosti (Praha: Alois Srdce, 1937), v naskenované podobě ke stažení zde. Kniha představuje Broukovu dizertační práci Inteligence, talent, genialita a metody jejich výzkumu obhájenou na Přírodovědecké fakultě UK v Praze u prof. MUDr. Jiřího Malého a prof. RNDr. Otakara Matouška; jak stojí v protokolu o „přísných zkouškách k dosažení hodnosti doktorské “, tzv. hlavní rigorózum složil Brouk z filozofie, přírodních věd a antropologie (31. května 1937), tzv. vedlejší z anatomie a fyziologie rostlin (30. září 1937), počátkem října je promován na doktora přírodních věd.

Lenka Hříbková: Nadání a nadaní (2009, obálka)