Bohuslav Brouk
Zde trapno existovatArchiv Červenec, 2012
Bohuslav Brouk a Albert Camus
Paralela myšlenkových konceptů Brouka (O pošetilosti života i smrti. Ed. Viktor A. Debnár. Praha: Volvox Globator, 2009) s Camusem (Mýtus o Sisyfovi. Praha: Garamond, 2006): jak Brouk svým lhostejným rozumným, tak Camus svým absurdním člověkem se snaží překonat (Broukovým slovníkem řečenou) pošetilost života a jeho tužeb. Utopická cesta za zodpověděním racionálně vystavěné otázky po smyslu (a následné praxi) lidské existence poté končí u Brouka konstrukcí ideálního člověka, který je oproštěn od sentimentality možnosti ideálu lásky a který nejedná jinak než racionálně, u Camuse poté vyvázáním se z rozumovosti původní otázky a jejím „znovuzacyklení“ v absurdní etiku vyčerpání možností existence. Lze si „dopřát“ následnou spekulaci: Brouk by mohl nařknout Camuse ze „sentimentalismu“, stejně tak jako by Camus mohl nařknout Brouka z „racionalismu“.
Závěr 4. kapitoly nazvané „Bohuslav Brouk“ z magisterské diplomové práce Jana Kubeše Sebevražda v literárním díle Schola alternativa (Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 27).