Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

Archiv Listopad, 2012

Jiří Peňás: Tady trapno existovat

Byl by to přitažlivý titulek k politickému komentáři, ale bohužel (či bohudík) jeho autorství patří buržoaznímu synku, bonvivánovi, ironikovi a vzdělanci v různých oborech od psychoanalýzy přes marxismus, biologii, strukturalismus a další – Bohuslavu Broukovi. Dnes (19. 11. 2012 – pozn. autora webu) je to sto let, co se jedna z nejzajímavějších osobností českého 20. století narodila.

Pocházel z podnikatelské rodiny – jeho otci patřily obchodní domy firmy Brouk a Babka. Materiální zázemí mu tedy zajistilo klid pro pěstování zájmů, které ho zavedly ke kavárenským stolům avantgardy. Do Surrealistické skupiny byl v roce 1934 přijat jako odborník na Freudovu psychoanalýzu. To už vydával provokativní brožurky, v nichž se radikálně vypořádával se sloupy „tradiční společnosti“ – s rodinou, kultem práce i požadavky tzv. spořádaného a smysluplného života. Určité proslulosti se dodnes těší jeho traktáty o onanii (autoerotismu), udivující jak faktografickou šíří, tak čtivostí a sarkasmem. „A vůbec, tenhleten Brouk!“ zakroutil nad ním hlavou velký F. X. Šalda, který se divil, jak se mohou Nezval a Teige s někým takovým „zahazovat“. Pak však přichází okupace a potom dlouhá totalita. Výstřední osoby, jako byl Brouk, mizí z českého prostoru a povědomí. Zůstává po nich pouze stopa, kterou tu mohly zanechat jen relativně krátkou dobu. V březnu 1948, kdy s aktovkou opouští na Šumavě vlast, je mu šestatřicet let. Osudy popraveného Záviše Kalandry a neštěstí Karla Teiga nebo Konstantina Biebla naznačují, jak by to asi i s Broukem dopadlo. Jeho bratr si svoje léta v Jáchymově oddřel.

Pro lidi Broukova typu byla emigrace dvojnásobným utrpením. Čekaly ho nejen starosti utečence, ale snad ještě větší překážkou byly jeho dispozice. Brouk byl takzvaný obtížný charakter: vypjatý individualista, samotář s destruktivními sklony. Bylo za tím však jistě i vědomí výlučnosti, které je tímhorší, je-li obklopeno průměrem, na němž je však ten, jenž ční, závislý. V textech z té doby dochází až ke konstatování, že „život není nutno za všech okolností žít“. Brouk žil dál. Zemřel až v roce 1978 v malém bytě na předměstí Londýna, kde žil od roku 1958 – zcela opuštěný a zapomenutý. A takové to bylo zázračné dítě. Kdyby se ale narodil v rodině Beetle, třeba v Anglii…

Článek, který je k dispozici v originální podobě zde, byl publikován v deníku Lidové noviny, 19. listopadu 2012, r. XXV, č. 270, s. 9; jeho titul je parafrází části Broukova verše „zde trapno existovat“ z básně Ustrnutí času (sb. Dvacet let svobody: 1945-1965. In BROUK, Bohuslav. Zde trapno existovat. Ed. Viktor A. Debnár. Brno: Host, 2008, s. 139).

Jiří Peňás (1966)

Reklamy

Soutěž Českého rozhlasu s Bohuslavem Broukem

V pondělí 19. listopadu 2012 si připomínáme 100 let od narození Bohuslava Brouka. Tato všestranná osobnost se zapsala nejen do dějiny české psychologie, ale také literatury a výtvarného umění.

Psychoanalytik, spisovatel, básník, publicista, filosof, estetik, sociolog a biolog. A možná ani tento výčet není úplný. Bohuslav Brouk byl jedním z prvních československých propagátorů psychoanalýzy a vykladačem díla Sigmunda Freuda. Jeho dílo se týká také jazyka a způsobu vyjadřování či vztahů člověka k věcem, tzv. chrematologie, zabýval se i problematikou sebevraždy.

V poválečném období let 1945–1948 se intenzivně zapojil do politické a publicistické činnosti – jako jeden z mála intelektuálů v této době veřejně přednášel a v tisku uveřejňoval texty, v nichž kritizoval komunistickou ideologii a především praktickou politiku Komunistické strany Československa. Od roku 1948 žil v emigraci.

Velkou oblastí jeho zájmu byla literatura a výtvarné umění, konkrétně jeden konkrétní směr. Tento je spojen i s manifestem, který Bohuslav Brouk vydal dokonce vlastním nákladem.

Soutěžní otázka:
Který literární a výtvarný směr Brouk prosazoval, jak se jmenoval manifest, který vydal, a ve kterém roce vyšel?

Odpovědi můžete zasílat až do nedělní půlnoci na e-mail monitor@rozhlas.cz. V předmětu zprávy uveďte heslo Soutěž s Leonardem 19. 11.- 25. 11. a nezapomeňte na zpáteční korespondenční adresu.

Tento týden soutěžíme o následující ceny:
– CD Černá sanitka
– propagační předměty Českého rozhlasu Leonardo

Logo stanice Český rozhlas Leonardo

Rozhlasový pořad k 100. výročí narození Bohuslava Brouka

K 100. výročí narození Bohuslava Brouka (19. listopadu 1912) připravil redaktor Jiří Vondráček na vlnách Českého rozhlasu 3-Vltavě text Francouzské plakáty, napsaný na začátku padesátých let během Broukova exilu ve Francii. Účinkuje Igor Bareš, režie Vlado Rusko.

Francouzské plakáty budou odvysílány v pondělí 19. listopadu 2012 od 10 hod v rámci pořadu Psáno kurzívou (délka 15 min.);poslechnout – vedle dalších audio nahrávek – si je můžete zde.

Úvaha je součástí souboru autorových textů z exilových let (1948-1972) Zde trapno existovat (ed. Viktor A. Debnár. Brno: Host, 2008, s. 72-76).

Bohuslav Brouk (1912-1978), nedatováno

Logo Českého rozhlasu 3-Vltavy

Broukova Jazyková komika za bezkonkurenční cenu

Uživatel Edukativ na Aukro.cz nabízí ke koupi Broukovu zásadní lingistickou studii Jazyková komika (Praha: Václav Petr, 1941, 120 str.) – průkopnické strukturalistické dílo, svým humorným zaměřením blízké surrealismu, v němž jeho autor zavádí typologii jednotlivých jazykových forem komiky. Po skončení druhé světové války byla publikace obhájena jako dizertační práce u profesorů Jana Mukařovského, Otakara R. Machotky a Jana B. Kozáka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Prof. Mukařovský ve svém posudku mimo jiné uvedl, že hlavní zásluhou Broukovy práce je „vyhledání co nejúplnějšího seznamu možností, které jazykový materiál komičnu poskytuje, a roztřídění tohoto značně bohatého i různorodého materiálu“. (MUKAŘOVSKÝ, Jan. Posudek o disertační práci dr. Bohuslava Brouka Jazyková komika. Rkp., Bratislava, 7. května 1946, s. 1 /uloženo v Archivu Univerzity Karlovy v Praze/. Cit. dle DEBNÁR, Viktor A. Ani labuť ani brouk. In BROUK, Bohuslav. Životní sloh. Brno: Barrister & Principal, 2010, s. 81.)

OBSAH

1. Komické projevy jazykové

2. Zvukově komická mluva a její význam

3. Komický slovník, tvarosloví a skladba

4. Komické slovní hříčky a vtipy

5. Komický záznam

O Broukově knize se můžete dočíst více například v níže uvedených textech:

BEČKA, J[osef] V. Komika a humor v jazyce. Naše řeč, 1946, r. 30, č. 4-5.

SVOBODA, K. Jazyková komika. Listy filologické, 1942, r. 69, seš. 4, s. 280-282.

TOMÁŠEK, Petr. Teorie komiky nebo komická teorie?: Bohuslav Brouk estetikem. In GILK, Erik (ed.). Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století: Sborník příspěvků ze sympozia Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století konaného 20.-22. května 2004 v Rychnově nad Kněžnou. Boskovice: František Šalé – Albert, 2004, s. 34-40.

T[ROST], P[avel]. O jazykové komice. Slovo a slovesnost, 1941, r. VII, s. 219–220.

Úvahy a postřehy [rubrika]. Nedělní příloha Národní politiky, 20. července 1941, r. 59, č. 200, s. 3.

Bohuslav Brouk: Jazyková komika (1941), obálka Karel Černý