Bohuslav Brouk
Zde trapno existovatArchiv Březen, 2014
Večer k 80 letům vzniku Skupiny surrealistů v ČSR (1934-2014)
Revue Analogon si připomíná osmdesát let od založení Skupiny surrealistů v ČSR. Večer se koná ve čtvrtek 27. března 2014 od 18 hod. v salonku Café Montmartre, Řetězová 7, Praha 1; okolnosti vzniku skupiny uvede redaktor Bruno Solařík, od roku 1997 člen Surrealistické skupiny.
Hovořit se rovněž bude o zakládajícím členovi skupiny Bohuslavu Broukovi, který mimo jiné vlastním nákladem vydal leták informující o jejím ustavení (21. března 1934), viz fotografie níže. Členy skupiny byli: Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl, Bohuslav Brouk, Imre Forbath (vl. jm. Emerich Fuchs), Jindřich Honzl, Jaroslav Ježek, Katy King (vl. jm. Libuše Jíchová), Josef Kunstadt, Vincenc Makovský, Jindřich Štyrský a Toyen (vl. jm. Marie Čermínová).
Anketa
Vážení přátelé,
obracím se na Vás jako na čtenáře Broukových textů s prosbou o zodpovězení dvou níže uvedených anketních otázek. Výsledky ankety budou následně publikovány na těchto webových stránkách. Příspěvky můžete zasílat do pátku 4. dubna t. r. na e-mailovou adresu victor(zavináč)sendme.cz.
1. Jaké Broukovo dílo Vás nejvíce zaujalo a proč?
2. V čem spatřujete Broukův největší přínos – dobový i současný?
Děkuji velice za Vaši spolupráci.
Srdečně,
Viktor A. Debnár
autor webu
Emil Filla a výstava „Poesie 1932“
[…] Filla podporoval organizátory výstavy Poesie 1932, na níž byl také významně zastoupený, a hájil jejich názory na schůzích proti jinak orientovaným členům [Spolku výtvarných umělců Mánes – pozn. autora webu]. Na základě výstavy Poesie 1932 byli 22. 12. 1932 do Mánesa přijati Toyen a Jindřich Štyrský, který od roku 1933 na Fillův návrh pracoval v redakční radě Volných směrů. Dne 10. července 1933 poslali Fillovi pohlednici z Monte Carla Toyen, Bohuslav Brouk a Štyrský.1 Bohuslav Brouk poslal Fillovi pozdrav z Itálie v roce 1936.2 […]3
Úryvek z publikace Vojtěcha Lahody Emil Filla (Praha: Academia, 2007, s. 336).
Pavel Řezníček, Karel Šebek a Bohuslav Brouk
[…] Myslím, že v doslovu [ke knize Karla Šebka Dívej se do tmy, je tak barevná: Texty z let 1965–1994 – pozn. autora webu] nebylo třeba zdůrazňovat Šebkovu návaznost na Skupinu 42, protože vazba na každodenní svět je českému poválečnému surrealismu, který se vzdal utopie, vlastní jako ryba v zobáku říčního orla. Šebek je důvěrně obeznámen s ulicemi měst, ve kterých klopýtá se svými taškami nabitými stovkami listů svých básní a léků, časopisů na koláže a vyklepaných cigaret; zná dobře haly vlakových a autobusových nádraží i ledové haly léčeben i zakouřené haly bufetů a lokálů. V podivných sklech jeho podivných brýlí se mu realita hal i měst přetváří v nadrealitu. Může si tu ověřit svoji zkušenost z lysergovky, že „úzkost je rozkoš“. Z těch ulic i hal léčeben a nádraží pramení jeho černý a bílý humor, jazyková komika, o které kdysi psychoanalytik Brouk napsal, že „vyvěrá z lidských běd a strastí“1. […]
Úryvek z textu Pavla Řezníčka Prsty panenky přejeté nočním vlakem (Nové knihy, 1996, č. 26, s. 3), přetištěno v autorově publikaci Vrstva chleba, vrstva vápna, královna (Praha: Aula a KANT, 2013, s. 383).
[…] Šebek si našel mne, nikoliv já jeho, jak by se slušelo. Začátkem šedesátých let ve vrchlabské kotelně opisoval a opisoval. Podle svého tvrzení opsal zde na stroji dvě stě surrealistických knih. Budeme-li střízlivější, bylo jich řekněme padesát… Předválečná vydání Bretona, Eluarda, surrealistického Nezvala, Bohuslava Brouka a fascikly poesie Zbyňka Havlíčka, Vratislava Effenbergera, Petra Krále, Stanislava Dvorského atd. atd. […]
Úryvek z textu Pavla Řezníčka Parašutista poesie (Obrácená strana Měsíce, 2006, č. 4, s. 10), přetištěno v autorově publikaci Vrstva chleba, vrstva vápna, královna (Praha: Aula a KANT, 2013, s. 385).
Poznámky (autora webu)
1 Pavel Řezníček má na mysli Broukovu lingvistickou publikaci Jazyková komika: Estetická studie (Praha: Václav Petr, 1941), která byla obhájena jako disertační práce na Filosofické fakultě UK v Praze v roce 1946.