Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

Archiv Březen, 2014

Večer k 80 letům vzniku Skupiny surrealistů v ČSR (1934-2014)

Revue Analogon si připomíná osmdesát let od založení Skupiny surrealistů v ČSR. Večer se koná ve čtvrtek 27. března 2014 od 18 hod. v salonku Café Montmartre, Řetězová 7, Praha 1; okolnosti vzniku skupiny uvede redaktor Bruno Solařík, od roku 1997 člen Surrealistické skupiny.

Hovořit se rovněž bude o zakládajícím členovi skupiny Bohuslavu Broukovi, který mimo jiné vlastním nákladem vydal leták informující o jejím ustavení (21. března 1934), viz fotografie níže. Členy skupiny byli: Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl, Bohuslav Brouk, Imre Forbath (vl. jm. Emerich Fuchs), Jindřich Honzl, Jaroslav Ježek, Katy King (vl. jm. Libuše Jíchová), Josef Kunstadt, Vincenc Makovský, Jindřich Štyrský a Toyen (vl. jm. Marie Čermínová).

80 let Skupiny surrealistů v ČSR

80 let Skupiny surrealistů v ČSR (plakát k večeru 27. března 2014)

Leták Surrealismus v ČSR (1934) - podpisy

Podpisy na čtvrté, závěrečné straně letáku Surrealismus v ČSR (21. března 1934)

 

Reklamy

Anketa

Vážení přátelé,

obracím se na Vás jako na čtenáře Broukových textů s prosbou o zodpovězení dvou níže uvedených anketních otázek. Výsledky ankety budou následně publikovány na těchto webových stránkách. Příspěvky můžete zasílat do pátku 4. dubna t. r. na e-mailovou adresu victor(zavináč)sendme.cz.

1. Jaké Broukovo dílo Vás nejvíce zaujalo a proč?

2. V čem spatřujete Broukův největší přínos – dobový i současný?

Děkuji velice za Vaši spolupráci.

Srdečně,

Viktor A. Debnár
autor webu

 

Anketa

Emil Filla a výstava „Poesie 1932“

[…] Filla podporoval organizátory výstavy Poesie 1932, na níž byl také významně zastoupený, a hájil jejich názory na schůzích proti jinak orientovaným členům [Spolku výtvarných umělců Mánes – pozn. autora webu]. Na základě výstavy Poesie 1932 byli 22. 12. 1932 do Mánesa přijati Toyen a Jindřich Štyrský, který od roku 1933 na Fillův návrh pracoval v redakční radě Volných směrů. Dne 10. července 1933 poslali Fillovi pohlednici z Monte Carla Toyen, Bohuslav Brouk a Štyrský.1 Bohuslav Brouk poslal Fillovi pozdrav z Itálie v roce 1936.2 […]3

Úryvek z publikace Vojtěcha Lahody Emil Filla (Praha: Academia, 2007, s. 336).

Poznámky


1 PEF. [Pozůstalost Emila Filly – pozn. autora webu]

2 Pohled s italskou známkou a nečitelným razítkem, datum 17. 4. 1936. PEF.

Poznámky (autora webu)


3 Bohuslav Brouk na téma výstavy publikoval článek „Poesie 1932“ a choromyslnost (Volné směry, 1933–[19]34, r. XXX, č. 2, s. 71–72).

Vojtěch Lahoda - Emil Filla (Academia, 2007)

Vojtěch Lahoda: Emil Filla (2007, obálka)

Emil Filla (1882-1953)

Emil Filla (1882-1953), nedatováno

Vojtěch Lahoda (1955; Edinburk, duben 2009)

Vojtěch Lahoda (1955), Edinburk, duben 2009

Pavel Řezníček, Karel Šebek a Bohuslav Brouk

[…] Myslím, že v doslovu [ke knize Karla Šebka Dívej se do tmy, je tak barevná: Texty z let 1965–1994 – pozn. autora webu] nebylo třeba zdůrazňovat Šebkovu návaznost na Skupinu 42, protože vazba na každodenní svět je českému poválečnému surrealismu, který se vzdal utopie, vlastní jako ryba v zobáku říčního orla. Šebek je důvěrně obeznámen s ulicemi měst, ve kterých klopýtá se svými taškami nabitými stovkami listů svých básní a léků, časopisů na koláže a vyklepaných cigaret; zná dobře haly vlakových a autobusových nádraží i ledové haly léčeben i zakouřené haly bufetů a lokálů. V podivných sklech jeho podivných brýlí se mu realita hal i měst přetváří v nadrealitu. Může si tu ověřit svoji zkušenost z lysergovky, že „úzkost je rozkoš“. Z těch ulic i hal léčeben a nádraží pramení jeho černý a bílý humor, jazyková komika, o které kdysi psychoanalytik Brouk napsal, že „vyvěrá z lidských běd a strastí“1. […]

Úryvek z textu Pavla Řezníčka Prsty panenky přejeté nočním vlakem (Nové knihy, 1996, č. 26, s. 3), přetištěno v autorově publikaci Vrstva chleba, vrstva vápna, královna (Praha: Aula a KANT, 2013, s. 383).

[…] Šebek si našel mne, nikoliv já jeho, jak by se slušelo. Začátkem šedesátých let ve vrchlabské kotelně opisoval a opisoval. Podle svého tvrzení opsal zde na stroji dvě stě surrealistických knih. Budeme-li střízlivější, bylo jich řekněme padesát… Předválečná vydání Bretona, Eluarda, surrealistického Nezvala, Bohuslava Brouka a fascikly poesie Zbyňka Havlíčka, Vratislava Effenbergera, Petra Krále, Stanislava Dvorského atd. atd. […]

Úryvek z textu Pavla Řezníčka Parašutista poesie (Obrácená strana Měsíce, 2006, č. 4, s. 10), přetištěno v autorově publikaci Vrstva chleba, vrstva vápna, královna (Praha: Aula a KANT, 2013, s. 385).

Poznámky (autora webu)


1 Pavel Řezníček má na mysli Broukovu lingvistickou publikaci Jazyková komika: Estetická studie (Praha: Václav Petr, 1941), která byla obhájena jako disertační práce na Filosofické fakultě UK v Praze v roce 1946.

Řezníček Pavel - Vrstva chleba, vrstva vápna, královna (2013)

Pavel Řezníček: Vrstva chleba, vrstva vápna, královna (2013, obálka)

Pavel Řezníček (1942)

Pavel Řezníček (1942), nedatováno

Karel Šebek (1941-1995)

Karel Šebek (1941-od r. 1995 nezvěstný), nedatováno