Bohuslav Brouk
Zde trapno existovatArchiv Květen, 2014
Podělte se o historické fotografie obch. domu Brouk a Babka v Ostravě
K pětadvacátému výročí sametové revoluce 17. listopadu 1989 bude Moravskoslezský Deník vydávat symbolických pětadvacet týdnů seriál o Ostravě před revolucí a dnes. Pokud máte doma historické fotografie obchodního domu Brouk a Babka z jakékoliv doby před revolucí a byli byste ochotni se o ně podělit, zašlete je redaktorovi Jakubovi Malchárkovi na e-mailovou adresu jakub.malcharek@denik.cz. Pokud vlastníte „klasické“ fotografie, ne snímky v elektronické podobě, můžete je přinést do redakce v Mlýnské ulici 10 v centru města. Fotografie budou naskenovány a neporušené vráceny.
Obchodní dům Brouk a Babka byl postaven v roce 1928 za pouhých pět měsíců podle návrhu architekta Karla Kotase na Smetanově náměstí. Stavbu navrhl pro společnost Brouk a Babka a měla se stát jejím prvním skutečně moderním obchodním domem v Československu. Během jednoho náletu spojeneckých bombardérů koncem léta roku 1944 byl Brouk a Babka zasažen a rozhodujícím způsobem poničen. Opravy se dům dočkal dva roky po válce, kdy bylo zbouráno páté patro a vrchol schodišťové věže. Firma už ale byla znárodněna a její obchodní dům se přejmenoval na Ostravanku. Historie Ostravanky sahá až do roku 2001, kdy ji zrekonstruovala firma Librex prodávající knihy. Firma budovu ale před zhruba půlrokem prodala tuzemskému distributorovi knih – společnosti Pemic Books, která v bývalém Brouku a Babkovi zřídila prodejnu Knihcentrum.cz. Více zde.
OD Brouk a Babka (Moravská Ostrava, 30. léta)
Kamil Lhoták – Jan Hertl: Psychoanalysa a její použití v české poesii
Předkládá se tu studie mladého badatele o tom, kterak lze prakticky použít u příležitosti osmdesátin příborského rodáka Sigmunda Freuda výsledků psychoanalysy v české literatuře na základě dialektického sjednocení protikladů surrealismu, aby tento a) epatoval konvenčního měšťáka i levého tupohlavce (nejmenovaného), b) udržoval katolického šíbala při dobré náladě, c) vytrhl tajné žahadlo Strašidla, jež vítězný proletariát srazí k zemi.
Čtenáři! Soudruzi z ústředního agitpropu a ženoddělu KSČ (Komunistické strany Československa), upozorňujeme vás, že tu lecčemus nebudete rozumět a nad lecčíms se budete v revolučním studu rdět barvou tmavší, než jaká jest revolučnímu proletariátu předepsána, ale nic naplat! Sigmund Freud začal! „Nechápete? Nebyl jste dobře zasvěcen? Chcete za každou cenu vysvětlivky pod čarou, blázinec pro rozum?“(1) Vezměte erogenní činnost oblasti anální, Oidipův komplex, sýr, Libido, infantilní lásku(2), přidejte Malého Nerona, fetišismus, třídní boj v prostorném atelieru a dostanete český surrealismus.
Ostatní čtenáři se pak laskavě nepohoršujte! Vědecká práce jest objektivní. Co budete dále číst, vše je pravdivé – nic není zamlčeno, vše je na svém místě. Ostatně použitá literatura je citována. Čtěte a dejte číst dál! Hlavně pak těm z vašeho okolí, kdož v psychoanalyse a v jejím dialektickém splynutí s marxismem nalezli své zalíbení nebo smysl života. Ať je jim nadsmyslno lehké!
Vzd. [Vzdoroslavíček = Jan Hertl]
[…]
Použitá literatura
Brouk: Psychoanalysa.
Brouk: Autosexualismus a psycherotismus, I. díl.
Brouk: O lásce, smrti a žárlivosti.
Babka: Libido a třídní boj.
Rukopis lask. zapůjčil autor, jenž dosud nenašel nakladatele. Spolek nemajetných leč pokrokových studentů se na dílko za účelem vydání upozorňuje.
Koláže Jindřicha Štyrského.
Všechny romány Vítězslava Nezvala.
A pochopitelně spisy Sigmunda Freuda.
Text malíře Kamila Lhotáka, podepsaný pseudonymem Psych. (analysae) Cand. (idatus) VŠEZVĚD VŠUDYBUD, s úvodem historika Jana Hertla, pod zkratkou Vzd. neboli Vzdoroslavíček, byl publikován v rámci rubriky Listy z Československa v katolické „revui pro kulturu a život“ Řád, MCMXXXVI [1936], r. třetí, s. 199–204; celý text si můžete přečíst zde.
Poznámky
1 Bližší v Manifestu surrealismu.
2 Tyto a další termíny blíže podány u S. Freuda a jeho českého žáka Brouka.
Kamil Lhoták (1912-1990), 1978; foto Jaroslav Brabec
Klára Šmejkalová: Šílenství nad skeptickou střízlivostí
Nejnovější číslo internetového kulturního měsíčníku Půlnoční expres (MMXIV, r. II, č. V) je věnováno erotice a umění za první republiky. Součástí čísla je rovněž článek Kláry Šmejkalové Šílenství nad skeptickou střízlivostí, reflektující osobnost Bohuslava Brouka a některých jeho děl.
Celé číslo je k dispozici ke stažení zde.
Kulturní měsíčník Půlnoční expres (V/MMXIV, obálka)
Bohuslav Brouk 