Miloš Matúšek: S Broukem v hlavě

07/04/2017 (15:40) · Filed under Ohlasy, recenze...

Bohuslav Brouk – filosofující autor širokého záběru – započal se sepisováním své práce O šalbě svobody a filosofie v době vynucené australské emigrace v roce 1953 a pracoval na ní pět let. Po opuštění republiky byl na něj vydán zatykač a vyhlášeno pátrání jako po „protistátním zločinci“. V jednom z dopisů Brouk uvádí, že svou „habilitační práci“, píše „pro šuplík“ – těžko by ji mohl nabídnout katedrovým marxistům v bývalé vlasti.

Závěrečná kapitola „šuplíkového“ spisu, tedy jakési shrnutí Broukových úvah, nyní poprvé vychází tiskem. Ač téma svobody vůle zaměstnávalo nejlepší hlavy od po­čátků filosofie, pokládá ji Brouk za ničím nepodloženou filosofickou fikci. Sama filo­sofie jako „pěstitelka bludu svobody vůle“ není pro Brouka víc než bájesloví, „jež své báje více nebo méně rozumově konstruuje“ a není ve svém počínání méně nesmyslná než náboženství. Doménou poznání je totiž v Broukově očích výlučně věda a nová filoso­fie skutečně hodná svého jména nemá jiný úkol než „na základě všech vědeckých po­znatků plánovat život, kterému sama věda nemůže dát žádného smyslu a cíle“.

Víra ve svobodu lidské vůle je podle Brouka přinejmenším naivní. Nemáme důvod domnívat se, že by lidské jednání ne­podléhalo obecnému determinismu, a mělo by být přinejmenším od Freudových dob zřejmé, že duševní dění je ovlivňováno i zdánlivě sebenepatrnějšími událostmi. Svoboda, kterou definuje psychologicky jako absenci pocitu nesvobody, je vždy re­lativní a nesouvisí v zásadě se žádnými spe­cifickými životními okolnostmi.

Broukova inspirace marxistickou vizí nové společnosti je ve spise zřetelná. Jeho konstrukt plánující filosofie je poněkud pře­kvapivý a zdá se, že láska k moudrosti jako hlavní úkol filosofie bere za své ve prospěch sociálního inženýrství. Filosof je v Broukově pojetí deklarátorem nového smyslu, který svými smělými plány determinuje v zájmu tzv. autentických hodnot občany k nové svo­bodě, ať už si o tom sami myslí cokoli – vždyť svoboda je nakonec jen jakýsi pocit.

To ovšem význam Bohuslava Brouka ne­snižuje. Jeho úvahy nesené pesimistickým humanismem s vyhraněným antikonzumním postojem a s existenciální touhou po životě neztrácejí na aktuálnosti. Vzácně se u něj snoubí upřímná filosofická touha po pravdě se schopností říci ji „na plnou hubu“. Představuje typ myslitele, který je schopen o věci samostatně přemýšlet, ať už si uznávané autority o ni myslí cokoli (k čemuž vede rovněž své čtenáře) a ať ho myšlenka zavede k nejneočekávanějším závěrům.

Autor se věnuje české filosofii a estetice.

Recenze Broukovy knihy O šalbě svobody a filosofie (ed. Viktor A. Debnár. Praha: Volvox Globator, 2011) byla publikována v týdeníku Respekt, 5. 9. 2011, r. XXII, č. 36, s. 65; scan recenze najdete zde.

Bohuslav Brouk: O šalbě svobody a filosofie (2011), obálka Viktor A. Debnár

Miloš Matúšek, nedatováno; zdroj: https://www.phil.muni.cz

Komentáře