Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

Archiv Leden, 2018

Ze vzpomínek architekta Otakara Nového

[…] Mimo to se v bytě architekta Ivana Nedomy v Pařížské ulici začaly pořádat pravidelné diskusní schůzky s účastí manželů Štursových, Karla Janů, Otakara Nového, Jiřího Voženílka, Karla Honzíka, Ladislava Žáka, profesora Františka Kovárny a Bohuslava Brouka. Občas byli též přítomni Oldřich Stefan a architekt Karel Hannauer. O víkendech pokračovaly schůzky v Dobřichovicích u Honzíka v užší sestavě.[1] Tady se už jasně prolínalo úsilí o vědecké metody v architektuře s úsilím o její vedoucí uměleckou úlohu v oblasti výtvarných umění. Žádné staré sektářství, ale naopak přátelský dialog někdejších velkých odpůrců charakterizoval tyto horečné válečné diskuse! […]

Úryvek z knihy architekta Otakara Nového (1918–1999) Česká architektonická avantgarda (Praha: Prostor, 2015, s. 563).

Poznámky autora webu

[1] Brouk se tématu životního slohu věnoval v řadě svých publikací (např. Závažnost obecného vzdělání, 1946; Lidé a věci, 1947 či nevydaných Dnes a zítra a O kráse přírody a smutcích neděle) a článků (např. O nový životní styl, Dnešek, 1946). První část studie Životní sloh, napsané pravděpodobně v letech 1945–1946, vyšla v roce 2010 (Brno: Barrister & Principal), druhá část (Výzkum a tvorba lidového životního slohu) je k dispozici ke stažení zde. Broukovy přátelé, architekti Karel Honzík a Ladislav Žák, jsou rovněž autory celé řady stěžejních publikací z oblasti architektury, urbanismu a životního slohu (Tvorba životního slohu, 1946; Obytná krajina, 1947). Žák, Brouk a Honzík spolu s Vladimírem Machoninem měli také plán na založení Klubu pro studium spotřeby „Necessismus“ (1946) a neúspěšně usilovali o vznik měsíčníku Sloh života (1947).

Otakar Nový: Česká architektonická avantgarda (2015), obálka

Otakar Nový (1918-1999), 1988

Reklamy

Bez respektu. Podnikatel poničil funkcionalistickou památku

Z jedné z ikon funkcionalismu – libereckého obchodního domu Brouk a Babka – zmizelo památkově chráněné neonové logo. Bez povolení jej sundal podnikatel, který se v přízemí budovy chystá otevřít obchod.

Nechtěli jsme čekat a bylo by to moc komplikované. Nějak takhle se zástupci obchodní sítě Snowbitch snaží vysvětlit svůj necitlivý zásah do historické a chráněné stavby v Liberci.

Aniž by se poradili s památkáři a úřady, natož počkali na jejich svolení, odstranili nápis Brouk a Babka a místo něj našroubovali na vstupní fasádu logo Snowbitch. Národní památkový ústav proto kvůli protiprávnímu jednání podal návrh na správní řízení a žádá co nejrychlejší vrácení původního nápisu.

Velkou neznámou ale je, v jakém stavu nyní jednotlivé neonové znaky z Brouk a Babka jsou a jestli nedošlo k jejich poškození. „Písmena jsme neviděli a neznáme jejich stav po demontáži. Jedná se o součást nemovité kulturní památky, a tudíž nakládání s nimi podléhá památkovému zákonu,“ upřesňuje Miloš Krčmář, šéf libereckých památkářů.

Za kontroverzní akcí stojí plzeňský podnikatel Lukáš Puchta. Ten vlastní firmu Destiny Distribution, která provozuje síť obchodů Snowbitch. A jeden z nich právě v blízké době otevře v přízemí obchodního domu Brouk a Babka.

Týdeník Euro se jej od pátku (15. 12. 2017 – pozn. autora webu) snaží zastihnout, na emaily ani telefony neodpovídá. „Jediný, kdo se k tomu může vyjádřit, jen pan majitel Puchta,“ sdělila pouze jedna ze zaměstnankyň Destiny Distribution do telefonu.

Nicméně vzhledem k tomu, jak se Puchta od minulého týdne vyjadřuje na sociálních sítích, je zřejmé, že celý humbuk bere především jako dobrou reklamu pro svůj nový liberecký obchod.

„Zachovaná stylistika původního nápisu včetně zachování původních technologií není zprznění! Snowbitch je síť obchodů, stejně jako byl Brouk a Babka,“ argumentuje Puchta v jedné z několika facebookových diskuzí.

Obchodní dům Brouk a Babka

Libereckou pobočku obchodní sítě navrhl architekt Jan Gillar, na Pražské ulici se otevřela v roce 1936, na seznam kulturních památek se dostala o 22 let později. Po náročné rekonstrukci se dům znovuotevřel v roce 2005. Značka Brouk a Babka vznikla v roce 1908, během první republiky do Československa přinesla západoevropský standard v nakupování. Kromě kvalitních služeb a výrobků dbala i na svou prezentaci, proto patří její pobočky k vrcholným skvostům dobové architektury.

Článek Ondřeje Stratilíka byl publikován na serveru Euro.cz 18. 12. 2017.

Více se o liberecké stavbě dozvíte zde.

Obchodní dům Brouk a Babka (Liberec, po r. 2005)