Bohuslav Brouk
Zde trapno existovatArchiv Duben, 2020
Brouk a Michal Mareš
Statečný reportér
Ad Lidové noviny – Orientace, 13. 2. 2010: Příběhy z periferie republiky
Vzpomínka na Michala Mareše[1] mi vybavila dobu po válce, kdy mně jeho reportáže v Dnešku o zločinných přehmatech hlavně v pohraničí formovaly světonázor. My, kteří jsme tuto poválečnou éru prožívali, trápili jsme se bezmocí nad tehdejšími zlořády – ať už šlo o rozkrádání státního majetku, nebo nelidskosti kolem divokého odsunu Němců. Stateční reportéři jako Michal Mareš byli tenkrát zdravotní liškou našeho veřejného života a dík patří Peroutkovi, že věnoval prostor v Lidových novináchi v Dnešku jeho psaní. Těší mě ocenění jiné, charakterově silné sortě komunistů. Patřil k ní například i Bohuslav Brouk. Ten vystoupil z KSČ po vyjádření vlivného člena strany, že demokracie u nás by byla uchována jen při existenci ostatních stran.[2]
Jan Roman, Brno
Reakce čtenáře byla otištěna v deníku Lidové noviny, 16. února 2010.
Poznámky (autora webu)
[1] Michal Mareš (vl. jm. Josef Mareš, 1893–1971) byl novinář, spisovatel a básník, více na https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal_Mareš.
[2] Brouk byl jedním z mála intelektuálů poválečného období, který důsledně a nekompromisně vystupoval proti praktikám Komunistické strany Československa; tyto Broukovy aktivity mu dokonce vynesly zákaz publikovat v Českých zemích, Brouk nakonec našel prostor v bratislavském časopise Nové prúdy v našom súčasnom živote. Rozsáhlý výbor z jeho tehdejší publicistiky obsahují dva svazky: Na ztracené vartě Západu: Antologie české nesocialistické publicistiky z let 1945–1948 (ed. Milan Drápala. Praha: Prostor, 2000) a Na obranu individualismu: Publicistika z let 1930–1960 (ed. Viktor A. Debnár. Praha: Academia, 2014). Článkovou bibliografii najdete zde.
Louny, 20. 9. 1946
Milý Michale,
dočetl jsem se v minulém Dnešku, že nastoupíš souboj se soudem. Tvá řeč, kterou hodláš přednést na svoji obhajobu, se mi moc líbila. Jsem jen zvědav, zda Ti i tato předčasná obhajoba nebude přičtena k tíži jako zákonem nedovolené ovlivňování soudu. Vyslovuji Ti své nejvřelejší sympatie (též od Ati) a srdečně Tě zdravím.
Tvůj
Brouk
Dopis byl otištěn v publikaci Michala Mareše Přicházím z periferie republiky (ed. Michal Jareš. Praha: Academia, 2009, s. 129), v níž jsou po více jak šedesáti letech shromážděny příspěvky novináře, spisovatele a anarchisty Michala Mareše z poválečného období, které vycházely v Peroutkově Dnešku a Svobodných novinách. Vůbec poprvé jsou uveřejněny v celé své šíři, doplněné o další doposud neznámé příspěvky, které Peroutka odmítl tisknout. Z Marešových otištěných příspěvků známe pouze poněkud „utajený“ výběr, který vyšel v knize Ze vzpomínek anarchisty, reportéra a válečného zločince (nakl. Prostor 1999, ed. Pavel Koukal), jenž byl ale připojen za samotné vzpomínky bez jakékoliv anotace, a dále z nekomentovaných a spíše náhodně vybraných fragmentů, které jsou otištěny v Revolver Revue 1997, č. 34. V této edici jsme se rozhodli konečně v relativní úplnosti shromáždit Marešovy i dnes poněkud kontroverzní články, týkající se odsunu Němců, problémů v pohraničí s novodobými zlatokopy, národními správci i rozkrádáním a devalvací základních lidských hodnot, ale i pochopení pro čestné chování a drobné a přesné popisy figurek a lidí z okraje. Vedle toho jsme se rozhodli publikovat také aktuální čtenářské dopisy z Dnešku, které reagují na Marešovy reportáže.