Bohuslav Brouk
Zde trapno existovatArchiv Červen, 2020
Smuteční hrana za Ptáka Ohniváka
Když ztratil nakonec svou pevnost i svůj dech
když zvadl ve zvonec dopískav svoji škálu
nevydal už ni vzdech a obrostl ho mech
jaký na starých zdech jsi zhlížel v Balmorálu
Marně dlíš v modlitbách nespravíš už ten krach
útěchu hledej v snách anebo v těžkém víně
je po všech lásky hrách i kdybys po nich prah’
pták leží na márách v tvém ještě teplém klíně
Úd jímž ses v ráje dral se navždy porouchal
a kráčíš žitím dál pod tíhou této rány
milenčin svatý Grál se v hedváb uschoval
aniž mu sbohem dal a odbil za něj hrany
Bez lkání houslí strun opustil střemhlav trůn
kde vládce bez korun je zvyklý kralovati
a světlo sedmi lůn v souhvězdí černých kun
mu nenavrátí um jak dívky milovati
Je bez nástupce král jenž bujně zorával
co osud v plen mu dal a mrtvě s tebou kluše
kdys Ohnivák se zval a v pýše nedumal
že jednou svatý Grál mu nedodá už duše
(Vítězslav Nezval: Smuteční hrana za Otokara Březinu)
Báseň Bohuslava Brouka pochází ze sbírky parafrází Ohlasy básní českých, které vznikly pravděpodobně během Broukova francouzského pobytu (1948–1951) a vydány byly vlastním nákladem v Londýně během šedesátých let; báseň je součástí autorova svazku exilových textů Zde trapno existovat (ed. Viktor A. Debnár, Brno: Host, 2008, s. 118).