Bohuslav Brouk
Zde trapno existovatArchiv Srpen, 2021
Bohuslav Brouk: Z Montmartru
Jak oči zaujmou a srdce rozběsní
pohyby dráždivé, ale ne noblesní!
Po lázni v bidetu se zvolna obnažuje
svádivá Isabelle. Už hýždě ukazuje.
Z pavučí nylonu pak prsy vystupují
aby v svém náručí laskaly tvoji chuji.
Ty chceš však trochu víc. Tu bránu neřestí!
Leč pomni trošinku na možná neštěstí!
Je kámen ve dlažbě a lues v rozkroku.
Marná však výstraha, ty už jsi v poskoku.
Chtíč údu formy dal, ó jak jsou rozvity!
A křižmem chtíče zlým máš oči podlity.
Tam v ráji nevěstek baladu svou si žiješ
a v čtvero křížečků svůj osud si as sliješ.
Než na tom nesejde, zajdeš-li ocelí
neb chřipkou asijskou či klínem, pocely.
Jen to je mrzuté, co ženy zpívají:
„Zapla i za nemoc,“ jinak ti nedají.
V jas modrých neonů vtek rudý příslib jitra.
Dnes ještě pomiluj! Léčit se můžeš zítra.
Karel Toman: Z Montmartru
Variace na báseň Karla Tomana je součástí Broukovy sbírky Ohlasy básní českých, která vznikla pravděpodobně
během Broukova francouzského pobytu a vydána byla autorovým vlastním nákladem v Londýně během šedesátých let; otištěna byla v autorově svazku exilových textů Zde trapno existovat (ed. Viktor A. Debnár, Brno: Host, 2008, s. 119).