Bohuslav Brouk
Zde trapno existovatArchiv Leden, 2022
Mikoláš Rec: Osudy prvorepublikových Broukáren. Co se stalo se slavnými obchodními domy?
Pětatřicet oddělení, samoobslužný prodej, zásilková služba, prodej na úvěr, eskalátory či dětský koutek. To jsou jen některé z řady novinek, s jejichž pomocí se společnost Brouk a Babka dokázala vypracovat do pozice největší obchodní sítě v meziválečném Československu.
Její obchodní domy byste v té době našli nejen v Praze, Brně či Bratislavě, ale také v Moravské Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích a Liberci. Všude tam iniciály B+B rezonovaly. Stejně jako známý slogan „Ví to otec, ví to matka, kde je firma Brouk a Babka“.
Základy svého úspěšného byznysu položil tehdy čtyřiadvacetiletý Jaroslav Brouk už v roce 1908. V Praze založil spolu se svým bývalým spolužákem z obchodní školy Josefem Babkou firmu, která se zaměřila na obchod s koloniálním zbožím. Zejména pak kávou a čajem.
Celý příspěvek Mikoláše Rece, publikovaný 9. ledna 2022 na webu Forbes.cz, si můžete přečíst zde.
Bohuslav Brouk: Má kavárna
Kavárna má, můj stánek nejmilejší,
klec zlatá, v které sedí gejši,
z nichž mnohým zřít lze v samý klín.
Ach, dívky nejsou v nebi, ale v kavárně,
po hostech dívají se rozmarně
a pod očima ulehl jim údu stín.
Snad zdráva je? Kdo ví? Má teskný úsměv jen
pro splihlý úd, když boj je ukončen
a k stolkům kavárenským znovu přisedáme.
Ve vzduchu ještě sperma víří
a slečna nové hosty zhlíží
v zrcadlech, v něž své lásky pohřbíváme.
Fráňa Šrámek: Má kovárna
Jsi nejmilejší vždy mi, řeřavíc.
Jak z klece podrážděných lvic
já kořist z ohně vyrvu, pružnoboký tvar –
ach, bozi v nebi jsou, ne v kovárně,
a já se nerouhám, jen hřeším rozmarně,
když nabízím jim kořist svou co dar.
Snad nechtějí. Snad vezmou též. Mám úsměv jen
a ruce mdlé, když boj je ukončen;
na kovadlině sedě, rád bych ticho pěl:
Večere, z luk a sadů vejdi v duši mou,
mé sny nechť ovečkami z pastvy jdou,
na čelo horké vlož mi jitrocel…
Báseň pochází ze sbírky parafrází Ohlasy básní českých, které vznikly pravděpodobně během Broukova francouzského pobytu (1948–1951) a vydány byly vlastním nákladem v Londýně během šedesátých let; báseň je součástí autorova svazku exilových textů Zde trapno existovat (ed. Viktor A. Debnár, Brno: Host, 2008, s. 128).