Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

Bohuslav Brouk: Má kavárna

Kavárna má, můj stánek nejmilejší,
klec zlatá, v které sedí gejši,
z nichž mnohým zřít lze v samý klín.
Ach, dívky nejsou v nebi, ale v kavárně,
po hostech dívají se rozmarně
a pod očima ulehl jim údu stín.

Snad zdráva je? Kdo ví? Má teskný úsměv jen
pro splihlý úd, když boj je ukončen
a k stolkům kavárenským znovu přisedáme.
Ve vzduchu ještě sperma víří
a slečna nové hosty zhlíží
v zrcadlech, v něž své lásky pohřbíváme.

Fráňa Šrámek: Má kovárna

Jsi nejmilejší vždy mi, řeřavíc.
Jak z klece podrážděných lvic
já kořist z ohně vyrvu, pružnoboký tvar –
ach, bozi v nebi jsou, ne v kovárně,
a já se nerouhám, jen hřeším rozmarně,
když nabízím jim kořist svou co dar.

Snad nechtějí. Snad vezmou též. Mám úsměv jen
a ruce mdlé, když boj je ukončen;
na kovadlině sedě, rád bych ticho pěl:
Večere, z luk a sadů vejdi v duši mou,
mé sny nechť ovečkami z pastvy jdou,
na čelo horké vlož mi jitrocel…

Báseň pochází ze sbírky parafrází Ohlasy básní českých, které vznikly pravděpodobně během Broukova francouzského pobytu (1948–1951) a vydány byly vlastním nákladem v Londýně během šedesátých let; báseň je součástí autorova svazku exilových textů Zde trapno existovat (ed. Viktor A. Debnár, Brno: Host, 2008, s. 128).

Ohlasy básní českých (vznik na přelomu 40. a 50. let), titulní list rukopisu
Bohuslav Brouk: Ohlasy básní českých, titulní list rukopisu

No comments yet»

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: