Bohuslav Brouk
Zde trapno existovatArchiv Ukázky z textů
Michal Rozhoň, fenomén smrti a Bohuslav Brouk
Ve své dizertační práci zkoumá Michal Rozhoň otázky fenoménu smrti. Reflexi Broukových myšlenek se věnuje průběžně v celém díle, zejména však v kapitolách Marnost života a smrti – Bohuslav Brouk (s. 49–56) a Nihilismus a marnost (s. 57).
Dizertační práce Fenomén smrti vznikla v roce 2017 na pražské Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
Jaroslav Honza (Dubnický) se zmiňuje o Broukovi
[…] Do Metra nechodím, lebo mám málo peňazí. Neviem teda nič nového o plánoch pražskej skupiny. Brouk mi hovoril, že vydal zase nejakú novú knihu.[1] Ani som sa ho nepýtal, ako sa to menuje. Teige teraz chce vydať dve zbierky Heislerove.[2] Je to mladý človek a myslím, že ešte dosiaľ ani nedebutoval. To je všetko, čo viem o pražskej skupine. […]
[1] B. Brouk vydal na začiatku r. 1939 knihu Stoupa života.
[2] Český básnik J. Heisler vydal r. 1939 dve básnické zbierky: Přízraky pouště a Jen poštolky chčí klidně na desatero. Obe knihy vyšli aj s ilustráciami českej surrealistickej výtvarníčky Toyen.
Úryvek z dopisu historika Jaroslava Honzy (Dubnického) literárnímu teoretikovi Mikulášovi Bakošovi (Praha, 30. ledna 1939), otištěného v: KAMENČÍK, Marián – TEPLAN, Dušan. Slovenský nadrealizmus v korešpondencii (1935–1948). Fintice: FACE – Fórum alternatívnej kultúry a vzdelávania, 2022, str. 196.
Poslechněte si Broukovy Francouzské plakáty (Český rozhlas, 12. 11. 2022)
Český rozhlas Vltava uvede v sobotu 12. listopadu 2022 od 8.05 reprízu úvahy Francouzské plakáty, napsané na začátku padesátých let během Broukova exilu ve Francii. Pořad, premiérovaný o 100. výročím Broukova narození 19. listopadu 2012, připravil redaktor Jiří Vondráček, účinkuje herec Igor Bareš, režie Vlado Rusko. Text si také můžete přečíst v Broukově knize Zde trapno existovat (ed. Viktor A. Debnár. Brno: Host, 2008, s. 72–76).
K poslechu na https://www.mujrozhlas.cz/esej.
Bohuslav Brouk píše Vítězslavu Nezvalovi
B. Brouk, Praha VII. V zátiší 8.
Milý Nezvale,
24. t. m. přijeli Š. a T. do Prahy. O příjezdu dostal telegram Teige a Brumlík[1]. Náhodou jsem potkal Teigeho a tak jsem byl též na nádraží. T & Š přijeli lůžkovým vozem a příplatu na něj frs 800,- si vypůjčila T. na konsulátu. Štyrský mohl docela dobře jíti, bez opory, a dobře již také mluví, ovšem s určitou námahou. Nejvíce starostí mu stále dělá Sfinx. Brumlík, když jej viděl, jak jde sám z vozu, velmi se podivil a je přesvědčen, že vše se za čas upraví. V pondělí Brumlík Š. prohlédne, a proto ti dopis napíši až příští týden. Do té doby doufám, že též něco vytáhnu z Toyen, která doposud toho moc neřekla. Štyrský nyní leží doma a chodím jej navštěvovat. T. na domluvu, proč Ti nepsala, říká, že není spisovatelem. Weiner Tvůj článek přeložil. Honzl je stále ještě v Řeži. Zdraví Tě Tvůj Brouk. Vyřiď, prosím Tě, všem doma pozdravení a díky za pohostinství za mé návštěvy v Brně.
Korespondenční lístek Bohuslava Brouka Vítězslavu Nezvalovi do Brna, 26. července 1935, Praha.
[1] Josef Brumlík (1897 Rokycany – 1989 New York), kardiolog mezinárodního významu, přítel mnoha umělců. V r. 1939 odešel do exilu (Francie, Mexiko, USA), po válce se na krátko vrátil do ČSR, z níž odešel v r. 1948 do New Yorku, kde působil jako lékař a vysokoškolský profesor. Více zde.
Broukovi píšou Karlovi Konrádovi
Milý Karle,
po návratu z Loun očekávala nás doma Tvá knížka, za kterou Ti vřele děkujeme.[1] Moc se nám líbí. Na příklad, jak trefně jsi charakterisoval literární historii: omývání nohou starcům. Ještě jsi k tomu měl snad připojit: Arcibiskup – Arne Novák. Vůbec Tvé postní krůpěje jsou velmi podnětné a pod egidou každé z nich by bylo možno napsat celé folianty. Přijmi ještě jednou naše díky, jakož i srdečné pozdravy
Tvoji Sláva a Aťa Broukovi
V Praze dne 23. září 1945.
[1] Jedná se o Konrádovu knihu Postní krůpěje: Aforismy a poznámky o umění (Praha: Melantrich, 1945).
Bohuslav Brouk v matrice
Bohuslav Brouk se narodil 19. listopadu 1912 v pražské Veverkově ulici čp. 729 (Praha 7), o pět dní později získal katolickým křtem druhé jméno Josef.
Kaplan: Jan Šimůnek
Otec: Jaroslav Brouk, obchodník v Praze čp. 729-VII, narozený v Hlinči [správně Hlincích] č. 11, okres i hjt. Kralovice, manželský syn Vojtěcha Brouka, rolníka v Hlinči č. 11, a Kateřiny, roz. Skoupé, z Pavlíkova č. 35.
Matka: Josefa, rozená Pařízková, z Dolní Radechové č. 23 v okrese i hjt. Náchodském, manželská dcera Matěje Pařízka, obchodníka v Náchodě na Plchově č. 53, a Josefy, roz. Zimmerové, z Dolní Radechové.
Kmotrové a svědkové: Plešek Josef, zřízenec [nečitelné slovo] dráhy, Praha VII č. 607; Julča Marková, choť obchod. vedoucího, Praha VII 729
O. nar. 11. V. 1884
M. nar. 27. IV. 1889
Odd. 21. VI. 1909
Zápis v Knize narozených (Holešovice-Bubny, 1912–1914, fara kostel sv. Klimenta, list 92), uložené v Archivu hl. m. Prahy, najdete zde.
Záznam v matrice o narození Bohuslava Brouka.
Bohuslav Brouk 