Brouk a Babka

„Ví to otec, ví to matka, kde je firma Brouk a Babka.„

Bohuslav Brouk byl mladším synem Jaroslava Brouka st. (1884–1953), spoluzakladatele a velice záhy jediného majitele proslulé obchodní společnosti Brouk a Babka. Společnost byla založena v roce 1908, její postupný rozmach nicméně nastal po roce 1918 a svého vrcholu dosáhl ve třicátých letech, kdy došlo k vybudování sítě obchodních domů (známých jako „broukárny“), v drtivé většině případů funkcionalistických skvostů. Majitelé do svých obchodů zaváděli celou řadu novinek: samoobslužný prodej, zásilkovou službu, prodej na úvěr, potrubní poštu, eskalátory, dětský koutek, odpočinkové zázemí pro zaměstnance atd. Po únorovém převratu, kdy už podniky vedl Jaroslav Brouk ml. (1910–1989), byla společnost znárodněna. V roce 2019 byla zakladateli společnosti odhalena v jeho rodné obci Hlince pamětní deska.

Literatura

25 let práce a dobré služby obchodních domů Brouk a Babka. Bratislava: Otto Waldes, 1933.

ANDĚL, Jaroslav. Nová vize. Avantgardní architektura v avantgardní fotografii: Československo 1918–1938. Praha: Slovart, 2005.

BALCÁRKOVÁ, L[idmila] – KOLÁR, F. J. – ŠEDIVÝ, Z. – VYŠKOVSKÝ, E. (eds.). Černá kniha kapitalistického hospodaření před únorem 1948: Sbírka dokumentů. [Praha]: Ministerstvo informací ve spolupráci se všemi hospodářskými ministerstvy a jinými vrcholnými hospodářskými institucemi, 1948, s. 37, 116–117.

Brouk a Babka, heslo na Wikipedii.

HEJLOVÁ, Denisa. Public relations. Praha: Grada Publishing, 2015, s. 71–73.

JAHNOVÁ, Alena. Obchodní domy Brouk + Babka a jejich sortiment. Bakalářská diplomová práce. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2014.

NOVÁK, Jan A. Brouk a Babka: Jméno, které prodává. Víkend – magazín Hospodářských novin, 2008, č. 31, s. 28.

PAULI, Barbora. Obchodní domy a počátky konzumu v meziválečném Československu. Magisterská diplomová práce. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 2021.

PRAVEC, Josef. Obchodník, který naučil lidi žít na dluh. Ekonom, 28. 8. 2014, č. 35, s. 50.

REC, Mikoláš. Osudy prvorepublikových Broukáren. Co se stalo se slavnými obchodními domy? Forbes.cz, 9. ledna 2022.

SLABÝ, J[osef] [= SOLAR, Jiří]. Jaroslav Brouk. Typ: Ilustrovaný měsíčník pro úspěšné podnikání, 1929, r. III, č. 1, s. 3–8.

ŠIMEK, Robert. Práce všeho druhu. Profit, 18. prosince 2006, r. 17, č. 51–52, s. 70–71.

ŠTĚTKA, Jan. Brouk & Babka: Otcové nákupních horeček. Dotyk: První tabletový týdeník, 21. 12. 2016.

ŠTĚTKA, Jan. Otec nákupních horeček. Dotyk: První tabletový týdeník, 20. 12. 2013, č. 34.

Významný český podnikatel z Hlinců. Kronika regionu, 2003/2004, r. II, č. 3.

Jaroslav Brouk st. (1884-1953), asi počátek 30. let

Jaroslav Brouk st. (1884-1953) ve své pracovně (asi 1929)

Logo Brouk a Babka (nedatováno)

Titulní list časopisu Náš Brouček, který přinášel „obrázky a kapitoly z obchodních domů Brouk a Babka“ (podzim 1928)

Plakát společnosti Brouk a Babka (30. léta, autor Jaroslav Šváb?)

Propagační materiál společnosti –  obchodní domy v Praze (Letná), Českých Budějovicích a Moravské Ostravě (30. léta)

Nákladní vozy firmy Brouk a Babka (nedatováno)

Propagační materiál společnosti Brouk a Babka – obchodní domy v Praze (Letná), Českých Budějovicích a Moravské Ostravě (30. léta)

Almanach Národního divadlo s věnováním firmy Brouk a Babka věrným zákazníkům (II. vydání, 1927)

Líc jednoho z nákupních šeků firmy Brouk a Babka (asi 30. léta)

Upozornění firmy Brouk a Babka (Praha 7-Letná, nedatováno)

Rub jednoho z nákupních šeků firmy Brouk a Babka (asi 30. léta)

Strana z propagačního módního zpravodaje firmy Brouk a Babka (1937)

Účtenka firmy Brouk a Babka (1942)

Reklamní notes firmy Brouk a Babka (1935)

Štít zdatnosti Lyžařského klubu Brouk a Babka (asi 30. léta)

Odznak Lyžařského klubu Brouk a Babka (nedatováno)

PRAHA

a) Praha 7-Letná

První obchodní dům Brouka a Babky, do této doby vlastnila pouzen několik malých prodejen. Společnost koupila dům na pražské Letné (Belcrediho třída, dnes Milady Horákové 64, křížení s dnešními ulicemi Oveneckou a Veletržní), následně došlo k propojení s domy dalšími; z kapacitních důvodů Jaroslav Brouk st. zakoupil později dům V Zátiší 8 (dnes Haškova 8), kde byla zřízena prodejna motocyklů a velocipédů. V r. 1928 byly společností rovněž pronajaty rozsáhlé prostory v dnešním Veletržním paláci. Po znárodnění společnosti Brouk a Babka v r. 1948 obchodní dům přejmenován na Obchodní dům Letná.

Literatura

BRONCOVÁ, Dagmar. Brouk a Babka. In BRONCOVÁ, Dagmar (ed.). Kniha o Praze 7. Praha: Milpo, 1998, s. 137.

BROUK & BABKA a univerzální OD s parketami. In JAROLÍMKOVÁ, Stanislava. Co v průvodcích nebývá 2 aneb Pokračování historie k snadnému zapamatování. Praha: Motto, 2007, s. 34–36.

Co se stalo s firmou Brouk a Babka? In PYTLÍK, Radko. Neznámé o známých z Letné a Holešovic: Fejetony I. Praha: Emporius, 2008, s. 120–122.

KOSTLÁN, Václav. Brouk a Babka. In http://langweil.info.

LUKEŠ, Zdeněk – SVOBODA, Jan. Praha 7. 100 let moderní architektury: 1885-1985. Praha: ONV Praha 7 a Národní technické muzeum, 1985.

PYTLÍK, Radko. Toulky Prahou 7. Praha: Emporius, 2001.

Řez obchodním domem Brouk a Babka (Praha 7-Letná, nedatováno)

OD Brouk a Babka (oddělení motocyklů, velocipédů a šicích strojů v ul. V Zátiší 8 /dnes Haškova 8/, Praha 7)

Dopisnice s reklamou obchodního domu Brouk a Babka, Praha 7-Letná (pol. 20. let)

Hlavička dopisu obchodního domu Brouk a Babka (Praha 7-Letná, 7. března 1929)

Brouk a Babka – Snažíme se (obálka propagační brožury obch. domu v Praze 7-Letné), nedatováno

Brouk a Babka – Pracujeme pro Vás! (obálka propagační brožury obch. domu v Praze 7-Letné), nedatováno

Bývalý obchodní dům Brouk a Babka (Praha 7-Letná, nedat., foto Václav Kostlán)

b) Bílá labuť

Autoři: architekti Josef Kittrich a Josef Hrubý, interiéry Jan Gillar (J. Gillar byl mj. rovněž autorem nábytku v Broukě bytě na Letné)

Unikátní stavba – realizovaná v letech 1937-1939 a stojící v ulici Na Poříčí 23 na pražském Novém Městě – skleněného paláce s železobetonovou kostrou ve funkcionalistickém stylu započala v roce 1937 a byla dokončena za pětadvacet měsíců. Bylo obestavěno 70 000 m3 prostoru, hloubka paláce byla 70 metrů, největší šířka 44 m. Hlavní fasádu do výše pěti pater tvořilo de facto jediné obrovské okné o ploše 30 x 18 m, na něž bylo použito 180 tabulí neprůhledného stříbrošedého skla tepelně a zvukově izolujícího (thermolux); svého času to byla největší zasklená plocha ve střední Evropě. Systém vytápění a klimatizace, reklamní osvětlení, potrubní pošta a automatizovaný sběr odpadu byly evropským unikátem. Nad šestým administrativním patrem byla umístěna třípatrová věžová nástavba s terasou, tehdy přístupnou veřejnosti, a na ní byla osazena osmimetrová otáčející se neónová labuť podle návrhu grafika Božidara Leisera. O tři patra níže byla menší terasa pro zaměstnance, aby tam mohli na lehátkách pod slunečníky trávit podlední přestávku v letním období. Celkem měl objekt jedenáct pater, dvě patra byla pod zemí. Obdivuhodná byla vstupní hala výkladů, které měly plochu 600 m2. Celý obchodní palác byl vytápěn moderním topným crittalovým systém vedeným ve stropě, byly použity moderní způsoby větrání, osvětlení i skluzové zařízení na odpadky. Zařízení interiéru navrhl akad. architekt Jan Gillar. Uvnitř bylo instalováno pět velkých osobních výtahů po deseti osobách, výtah nákladní a z přízemí do prvního patra pohyblivé schodiště, první v Praze umístěné v interiéru. Samozřejmě nechyběla dvě pevná schodiště. Poprvé v Evropě zde pražská firma nainstalovala vzduchovou potrubní pokladnu, která spojila všechna prodejní oddělení s ústřední pokladnou. Prostředí bylo velmi přátelské k zákazníkům. V každém patře bylo dostatek pohodlných odpočivadel, vychovatelky v dětském koutku s rájem hraček se staraly o malé děti po dobu nákupů, k dispozici byla úschovna zavazadel a dětských kočárků aj. Objekt býval nazýván „zázrakem na Poříčí“. Obchodní dům Bílá labuť byl otevřen v tragické atmosféře počínající okupace republiky 19. března 1939. Až do roku 1975, kdy byla otevřena Kotva a následně Máj, zůstávala Bílá labuť jediným plnosortimentním obchodním domem v Praze. Stavba (Na Poříčí 1068/23) je zapsána na seznamu nemovitých kulturních památek ČR, od roku 1995 spadá obchodní dům pod ochranu UNESCO (v rámci plošné památkové ochrany). Bílou labutí je inspirován seriál Zlatá labuť (2023, 17 dílů, r. Biser A. Arichtev a Braňo Holiček), jako pandán vznikla dokumentární série Zlatá labuť: Jak to bylo doopravdy (2023, 7 dílů, r. Jana Počtová).

Literatura

Bílá labuť. In http://www.praguewelcome.cz.

Brouk, Babka a Labuť, nevšední to nákup. In http://www.prahaneznama.cz, 13. 8. 2015.

Historie OD Bílá labuť. In http://www.bilalabut.cz.

POTŮČEK, Jakub. Interiéry obchodního domu Bílá labuť. In http://www.archiweb.cz.

FRIČ, Pavel – SEDLÁKOVÁ, Radomíra. 20. století české architektury. Praha: Titanic, 2006.

KOVAŘÍKOVÁ, Blanka. Obchodní palác Bílá labuť předběhl kdysi svou dobu. Právo, 28. 8. 2014, r. 24, č. 201, s. 8 (příl. Café).

LUKEŠ, Zdeněk. Nejstarší funkční neon a slavná Bílá labuť. Lidové noviny, 15. prosince 2011.

LUKEŠ, Zdeněk. Praha moderní: Velký průvodce po architektuře let 1900–1950. Praha: Paseka, 2012, s. 144–145.

LUKEŠ, Zdeněk. V anglickém obleku a s motýlkem. Lidové noviny, 10. prosince 2011; přetištěno v internetovém deníku Neviditelný pes (13. 12. 2011).

MRAČNO, Jakub. Pivovar, šantán, kabaret… obchoďák. Ikonická Bílá labuť v proudu času. PrahaIN.cz, 14. února 2022.

pba. Terasa, kde přistával vrtulník a točila Adina Mandlová, znovu ožije. ČT24, 23. 5. 2015.

PÍŠA, Rudolf. Labuť velká nebo bílá. Věstník Muzea cenných papírů, 25. března 2010, č. 3, s. [2–7].

Shopping Mall Bílá labuť (White Swan). Video o historii OD Bílá labuť, obsahuje např. záběry z dobového filmu Zázrak na Poříčí o stavbě budovy. [Nedatováno, vznik asi 2011/2012.]

Skleněný palác. Před 75 lety byla otevřena Bílá labuť. ČT24, 18. 3. 2014.

TROJANOVÁ, Alena. Architektura a bytová kultura v časopise Měsíc (1932-1941). Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2007.

vebe – ČTK. Eskalátory, neony, peníze v potrubí. S Bílou labutí přišla do Prahy budoucnost. iDNES.cz, 1. února 2023.

VINŠOVÁ, Hana. Dům v ulici Na Poříčí opět září. Materiály pro stavbu, srpen 2020, r. XXVI, č. 6, s. 15–19.

VORLÍK, Petr. Český mrakodrap. Litomyšl a Praha: Paseka, 2015, s. 64–66.

Zlatá labuť: Jak to bylo doopravdy. Dokumentarní seriál (7 dílů), režie Jana Počtová, 2023.

Hostinec U bílé labutě (asi 1937)

Obchodní dům Bílá labuť (nedatováno)

Obchodní dům Bílá labuť (asi 1939)

Z propagační publikace Bílé labutě, „obchodního paláce světové úrovně“ (1939)

Z propagační publikace Bílé labutě, „obchodního paláce světové úrovně“ (1939)

Z propagační publikace Bílé labutě, „obchodního paláce světové úrovně“ (1939)

Obchodní dům Bílá labuť (1940)

Bílá labuť (vánoční výzdoba, 1954)

Bílá labuť (vánoční výzdoba, asi 60. léta)

Obchodní dům Bílá labuť a tanky vojsk států Varšavské smlouvy (srpen 1968)

Obchodní dům Bílá labuť (asi 70. léta)

Logo obchodního domu Bílá labuť, nedatováno

Obchodní dům Bílá labuť (nedatováno)

Půdorys prvního podlaží Bílé labuti

Axonometrie vstupního podlaží Bílé labutě (bez vchodu z ulice)

Architekt Josef Hrubý (1906-1988)

ČESKÉ BUDĚJOVICE

Autor: architekt Karel Chochola.

Od roku 1928 měla společnost Brouk a Babka své oddělení v obchodním domě U Smetanů (jinde je uváděno, že firma Brouk a Babka převzala celý obch. dům Lido, vlastněný Bohumilem Smetanou). V r. 1934 získala společnost budovu obch. domu Glogau a 30. srpna 1935 otevřela nový obchodní dům (od roku 1951 Vltavan, od roku 1980 Prior /jinde uváděn Dětský dům/, v letech 1983–1987 pro špatný stav uzavřen, v letech 1987 a 1988 rekonstrukce), při příležitosti slavnostního otevření v r. 1935 byl natočen krátkometrážní film. Budova je jedna z mála modernistických staveb v jinak unikátně zachovaném historickém centru města, výškově poněkud převyšuje okolní starší zástavbu a svou fasádou se vyčleňuje ze společnosti okolních historizujících fasád – působí tak jako důležitý prvek vnášející nesoulad a budící zaslouženou pozornost. Prodejní pulty stály ve čtyřech patrech – nabízely oděvy, látky, sportovní potřeby, obuv a galanterii, v posledním podlaží byly hračky. Jezdil v něm výtah s obsluhou. Poprvé v ČSR byl použit na vytápění objektu zcela nový systém sálavého vytápění (crittal). V l. 2010 a 2011 proběhla rekonstrukce. Stavba (Široká 432/11) je zapsána na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Literatura

České Budějovice, Široká, obchodní dům Brouk a Babka čp. 432. / Plošný průzkum, zhodnocení a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století: České Budějovice – 1. díl, katalogový list č. 14.

KOPÁČEK, Jiří (ed.). Encyklopedie Českých Budějovic. [České Budějovice]: Nebe a Statutární město České Budějovice, 2006, s. 358.

LIPUS, Radovan – VÁVRA, David. Šumná města: Druhá kniha. Brno: Petrov, 2003, s. 327–329.

MATOUŠEK, O. Ing. dr. tech. Karel Chochola. Architektura ČSR, 1946, č. 10.

Obchodní dům Brouk a Babka. In http://www.slavnevily.cz

PELÍŠEK, Antonín. Broukárna chce brnkat na vlastenectví. Sedmicka.cz, 10. prosince 2010.

PELÍŠEK, Antonín. Jsem vlastenec, říká pan „Broukárna“. Sedmicka.cz, 13. května 2011.

PELÍŠEK, Antonín. Lákaly na slogany a dárky: Staré obchoďáky přežily století. Sedmicka.cz, 15. května 2011.

SCHINKO, Jan. Herec Karel Roden slavil narození syna pivem v Broukárně. Českobudějovický deník, 22. 3. 2014.

SCHINKO, Jan. Kvůli Prioru přišla Broukárna o zákazníky. Býval v ní dětský dům. Budějcká Drbna, 21. 1. 2021.

SCHINKO, Jan. Obchodní jméno Brouk a Babka dostali ve škole. Českobudějovický deník, 9. 9. 2007.

SCHINKO, Jan. Po otevření Prioru začala Broukárna trpět. Na šest let ji zavřel špatný technický stav. Budějcká Drbna, 12. května 2016.

WAGNEROVÁ, Markéta. Karel Chochola, neprávem opomíjený jihočeský tvůrce. Architekt, 2003, č. 8.

ZAJÍČEK, Zdeněk. Heydrichiádu nepřežil autor slavné Broukárny Karel Chochola, ani režisér Josef Stejskal. Český rozhlas České Budějovice, 12. června 2022.

OD Brouk a Babka v OD Lido (České Budějovice, asi poč. 30. let)

Stavba obchodního domu Brouk a Babka (České Budějovice, 1. pol. 30. let)

Otevření OD Brouk a Babka (České Budějovice, 30. 8. 1935, foto Josef Pašek)

Vlevo OD Brouk a Babka (České Budějovice, 30. léta)

OD Brouk a Babka (České Budějovice, 1935)

OD Brouk a Babka (České Budějovice, nedatováno)

Sokolská plovárna se stánkem fy Brouk a Babka (České Budějovice, 1936)

Sokolská plovárna se stánkem fy Brouk a Babka (České Budějovice, 30. léta)

David Vávra v převleku za brouka u OD Brouk a Babka, pořad Šumná města  (České Budějovice)

Architekt Karel Chochola (1893-1942)

PLZEŇ

Autor: architekt Ludwig Tremmel, přestavba architekt Václav Neckář.

Obchodní dům byl otevřen 17. září 1932 (Fodermayerova ulice, dnes ul. Bedřicha Smetany), v éře socialismu přejmenován na Dům textilu. Dům projektoval před 1. světovou válkou jako banku Merkur (s byty ve vyšších patrech) rakouský architekt Ludwig Tremmel (1875–1946), na počátku 30. let byla budova přestavěna na obchodní dům plzeňským architektem Václavem Neckářem (1896–1964).

Literatura

DOMANICKÝ, Petr. Architekt Václav Neckář. Pěší zóna, 2002, č. 11, s. 5–16.

Otevření obchodního domu Brouk a Babka (Plzeň, 17. září 1932)

Otevření obchodního domu Brouk a Babka (Plzeň, 17. září 1932)

Otevření obchodního domu Brouk a Babka (Plzeň, 17. září 1932)

Otevření obchodního domu Brouk a Babka (Plzeň, 17. září 1932)

OD Brouk a Babka (Plzeň, 1943, pohlednice)

Bývalý OD Brouk a Babka (Plzeň, nedat.)

Záznam o zániku živnosti OD Brouk a Babka (Plzeň)

Obchodní dům Brouk a Babka neboli Zdroj (Plzeň, 1961)

BRNO

Autor: architekt Miloslav Kopřiva.

Sedmipatrový obchodní dům, situovány v ulici Česká 4, je nejstarší výhradně obchodní budovou v Brně, otevřen byl 22. září 1934. Kromě horizontálních pruhů oken představují výrazný prvek též zaoblené podélné výkladní vitríny v přízemí a vchody mezi nimi. Stavba (Česká 160/4) je zapsána na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Literatura

GILWANN, Miroslav – KUDĚLKOVÁ, Lenka. Architekt Miloslav Kopřiva (1894-1968). Katalog k výstavě ve výstavní síni Archa-a klubu Obce architektů, Brno, 4. 10.–29. 10. 1994.

CHATRNÝ, Jindřich – KUDĚLKA, Zdeněk (eds.). O nové Brno: Brněnská architektura 1919–1939. 2 sv. Brno: Muzeum města Brna, 2000.

KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, 2009.

LOSKOTOVÁ, Irena a kol. Encyklopedie dějin města Brna. [Internetový projekt, 2012.]

Miloslav Kopřiva. (Webové stránky.)

PRESS, Jan. Miroslav Kopřiva, architektonické dílo a osobnost (umělecko-historický profil). (Část diplomové práce Miroslav [sic!] Kopřiva, architektonické dílo a osobnost. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2002).

PRESS, Jan. Architekt Miloslav Kopřiva: Osobnost a dílo. Brno: Vít Mádr nákladem Artaxu, 2012; předmluva Josefa Šamánka.

SEDLÁK, Jan – TEPLÝ, Libor. Ve znamení moderny: Architektura 20. století v Brně. Brno: FOTEP, 2004.

Slavné obchodní domy v Brně. ČT24, 18. 3. 2014.

SVOBODOVÁ, Petra – ŠLAPETA, Vladimír – VRÁBELOVÁ, Renata. Brno moderní: Velký průvodce po architektuře 1890-1948. Litomyšl a Praha: Paseka, 2016.

VRÁBELOVÁ, Renata (ed.). Brno: Architektura/Architecture 1918-1939. Brno: Centrum architektury, 2011.

Nerealizovaný soutěžní návrh Bohuslava Fuchse na OD Brouk a Babka v Brně (1934)

Obchodní dům Brouk a Babka (Brno, asi 1934)

Obchodní dům Brouk a Babka (Brno, 1934)

OD Brouk a Babka (Brno, foto z filmu, asi pol. 30. let)

OD Brouk a Babka (Brno, foto z filmu, asi pol. 30. let)

OD Brouk a Babka (Brno, pol. 30. let)

OD Brouk a Babka (Brno, asi pol. 30. let, zdroj fotografie: Vít Mádr)

Bývalý obchodní dům Brouk a Babka (Brno, po r. 2000)

Bývalý obchodní dům Brouk a Babka (Brno, po r. 2000)

Architekt Miloslav Kopřiva (1894-1968)

LIBEREC

Autor: architekt Jan Gillar.

Šestipodlažní budova v Pražské ulici, dokončená v roce 1936, patří k nejzajímavějším funkcionalistickým stavbám svého druhu v Česku. Dům, od roku 1950 nesoucí jméno Jiskra, je památkově chráněný. Stavba byla postavena v dolní části dnešní Pražské ulice v letech 1935–1936 na místě bývalého hostince Zur Sandwirt (lze najít i název Zur Sandschenke), přičemž firma neúspěšně usilovala i o získání sousední parcely, na které stál od roku 1920 výstavní pavilón Metznerbundu. Otevření domu způsobilo v ulici podle dobových materiálů všeobecný zmatek, který zvýšilo vypouštění balonků s poukázkami na zboží. Budova se po náročné rekonstrukci otevřela na konci roku 2005, kdy se také vrátil její původní název.

Konstrukce je tvořena železobetonovým skeletem a pro Liberec atypickým prvkem je celoskleněná zavěšená fasáda, užitá na celém průčelí kromě posledního ustupujícího patra s administrativními prostorami. Mimořádně zdařilé je pak pasážové řešení hlavního vchodu, před který architekt Jan Gillar navrhl dvojici zaoblených prosklených čtvercových výkladních skříní z ušlechtilé oceli anticorro. Vstup se tak nalézá až ve třetině hloubky parcely a zákazník si měl možnost prohlédnout zboží v pasáži ještě před vstupem do obchodu. Zajímavé je, že liberecká realizace sloužila o tři roky později jako vzor pro další obchodní dům firmy Brouk a Babka – pražskou Bílou labuť, v níž byl Gillar autorem interiérů.

Stavba (Pražská 15/23) je zapsána na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Literatura

EBEL, Martin – ULRICH, Petr. Obchodní dům Brouk a Babka v Liberci: Stavebně-historický průzkum. Ústí nad Labem: ÚOP NPÚ, 2003.

KARPAŠ, Roman a kol. Kouzlo starých pohlednic Liberecka. Liberec: Agentura 555, 1997.

Liberec, Pražská ul. čp. 15 – Brouk a Babka. Plošný průzkum, zhodnocení a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století: Liberec, 2007, katalogový list č. 25.

Obchodní dům Brouk + Babka. In http://liberec-reichenberg.net/.

PLUHAŘ, Adam. Prokletí centra města: Slavný Brouk a Babka je na prodej. MF Dnes – Liberecký kraj, 18. 4. 2016, č. 90, s. 16.

VACKOVÁ, Lenka. Funkcionalistická perla Liberce se vrátila do původní podoby. In http://www.archiweb.cz.

ZEMAN, Jaroslav. Stát a jeho architektura: České meziválečné stavby v německém Liberci. Fontes Nissae, prosinec 2012, r. XIII, č. 2, s. 27–45.

ZEMAN, Jaroslav. Architektonický a urbanistický vývoj Liberce 1352–2006. Magisterská diplomová práce. Praha: Ústav pro dějiny umění, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 2009.

Plánová dokumentace obchodního domu Brouk a Babka (Liberec, nedatováno)

Obchodní dům Brouk a Babka na dobové pohlednici (Liberec, nedatováno)

Schodiště v obchodním domě Brouk a Babka (Liberec, po r. 2006)

Obchodní dům Brouk a Babka (Liberec, po r. 2005)

Obchodní dům Brouk a Babka (Liberec, po r. 2005)

Obchodní dům Brouk a Babka (Liberec, po r. 2005)

Architekt Jan Gillar (1904-1967)

(MORAVSKÁ) OSTRAVA

Autor: architekt Karel Kotas.

První velké dílo puristicko-funkcionalistické architektury na severu Moravy (1928–1930). Ostravský obchodní dům měl v budoucnu sloužit jako centrála pro filiálky na Slovensku (Bratislava, Košice) a na Zakarpatské Rusi. Pětiposchoďová stavba, o jejímž zbourání se uvažovalo po vybombardování v r. 1944, byla v r. 1948 přejmenována na Ostravanku, od r. 2001 Dům knih Librex a od r. 2013 Dům knihy společnosti Knihcentrum.cz. Budova (Smetanovo náměstí 222/8) je zapsána na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

OD Brouk a Babka v Moravské Ostravě měl rovněž vlastní lyžařský klub, který v r. 1935 pro zaměstnance a členy postavil vlastní chatu.

Literatura

GALETA, Jan. Obchodní dům Brouk a Babka v Moravské Ostravě. Bakalářská diplomová práce. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2010.

GALETA, Jan – PELČÁK, Petr – STRAKOŠ, Martin. Karel Kotas: 1894–1973. Brno: Spolek Obecní dům Brno a [Ostrava]: Národní památkový ústav ÚOP v Ostravě, 2021.

GORYCZKOVÁ, Naděžda. Poznámky k historickému vývoji a obnově obchodního domu Brouk a Babka. In Sborník Státního památkového ústavu v Ostravě 2001. Ostrava: Státní památkový ústav v Ostravě, 2002.

HORÁZNÝ, Josef – STRAKOŠ, Martin – Štěrba, Martin. Ostrava industriální a moderní: Velký průvodce po architektuře 1845–1949. Litomyšl a Praha: Paseka, 2020.

HOLUBOVÁ, Markéta. Architekt Karel Kotas a jeho tvorba pro velká města: Brno, Ostrava, Praha. Magisterská diplomová práce. Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého, 2009.

KOHOUT, Michal – TEMPL, Stephan – ZATLOUKAL, Pavel (eds.). Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005, s. 150.

Malenovice, útulna, Lyžařský klub Brouk + Babka. In POLÁŠEK, Jaromír – POLÁŠKOVÁ, Jiřina. Historie beskydské turistiky. [Ostrava]: Šmíra-Print, 2009, s. 120.

MALCHÁREK, Jakub. Proměny Ostravy: Nejmodernější „obchoďák“ v ČSR. Moravskoslezský deník, 27. 5. 2014, r. 14, č. 122, s. 22 (příl. Deník plus Ostrava).

Mizející obchody: Brouk a Babka. Moravskoslezský deník, 21. 2. 2013, r. 13, č. 44, s. 3.

Obchodní dům v Moravské Ostravě, prezentace převzatá z publikace 25 let práce a dobré služby obchodních domů Brouk a Babka (Bratislava: Otto Waldes, 1933).

PELČÁK, Petr. Karel Kotas – architekt jiné moderny. Kontexty, 2022, č. 2, s. 75–80.

STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: Národní památkový ústav, 2009.

Plán základů obchodního domu Brouk a Babka (Moravská Ostrava, 1928)

Jsem vzácnost Moravské Ostravy (titulní strana katalogu, 10 x 6,5 cm, 30 str.; asi 30. léta)

OD Brouk a Babka v Moravské Ostravě (titulní strana brožury, autor K. Skřivan st., nedatováno)

OD Brouk a Babka (Moravská Ostrava, 1929)

OD Brouk a Babka (Moravská Ostrava, asi 1929)

OD Brouk a Babka (Moravská Ostrava, nedatováno)

OD Brouk a Babka (Moravská Ostrava, nedatováno)

OD Brouk a Babka (Moravská Ostrava, nedatováno)

OD Brouk a Babka (Moravská Ostrava, nedatováno)

OD Brouk a Babka (Moravská Ostrava, asi počátek 30. let)

Terasa pro zaměstnance v OD Brouk a Babka (Moravská Ostrava, asi počátek 30. let)

OD Brouk a Babka (Moravská Ostrava, 1932, z plánu na neonizaci)

OD Brouk a Babka (Moravská Ostrava, návrh změny fasády, 1936)

OD Brouk a Babka (Moravská Ostrava, asi 2. pol. 30. let)

Pohlednice s OD Brouk a Babka (Moravská Ostrava, nedatováno)

Propagační brožura OD Brouk a Babka v Moravské Ostravě (obálka, asi zač. 40. let)

OD Brouk a Babka po bombardování v r. 1944 (Moravská Ostrava, asi 1946)

OD Brouk a Babka po rekonstrukci (Moravská Ostrava, konec 40. let)

Bývalý obch. dům Brouk a Babka neboli Ostravanka (Moravská Ostrava, 60. léta)

Bývalý obch. dům Brouk a Babka neboli Ostravanka (Moravská Ostrava, 70. léta, foto Jan Ságl)

Bývalý obch. dům Brouk a Babka neboli Ostravanka (Moravská Ostrava, 90. léta)

Bývalý obch. dům Brouk a Babka neboli Dům knihy Librex (Moravská Ostrava, po r. 2001)

BRATISLAVA

Autor: architekt Karl Christian Ludwig.

První obchodní dům v Bratislavě, slavnostně otevřený 1. září 1936. Provoz zahájil Bohuslav Brouk na vlastní jméno, neboť protokolace značky Brouk a Babka na Slovensku byla zamítnuta.

Železobetónový skelet s voľným pôdorysom stojí v kompaktnej zástavbe Námestia SNP 30 v Bratislave, ktoré v tom čase prežívalo stavebnú konjunktúru. V ľavom konštrukčnom trakte je komunikačné jadro objektu, dvojramenné schodisko a dvojica výťahov. Odľahčená predná časť parteru je príťažlivým vstupným priestorom, v ktorom je trojica výkladných skríň. Sedem nadzemných a dve podzemné podlažia tvoria voľné veľkoplošné priestory predajní a technickej obsluhy. Fasáda obchodného domu bola obložená keramickým obkladom. Komunikačné jadro zvýrazňuje súvislý vertikálny zasklený pás, predajné priestory majú dlhé pásové okná na celú šírku priečelia. Okná rámuje výrazný oblý profil z nehrdzavejúcej ocele. Pôsobivá bola aj nočná iluminácia objektu: po obvode fasády viedol líniový neón. Obchodný dom postavili za päť mesiacov (od apríla do augusta 1936) a patrí k vrcholným dielam funkcionalizmu na Slovensku i k osobnému tvorivému vrcholu Christiana Ludwiga. Jeho forma nielenže zodpovedala novému slohovému názoru, ale využitie technických prvkov a priemyselnej výroby napĺňalo aj jeho funkcionalistického ducha. Pre potreby OD Dunaj ho koncom deväťdesiatych rokov obnovili podľa projektu Jána Bahnu. (Heslo v Registru moderní architektury Slovenska.) Ve větších rozměrech zde architekt použil vůbec poprvé v Evropě okna termolux. Výjimečné jsou rovněž zelené opaxitové pásy (opaxit =  probarvené skleněné desky, čs. patent).

Literatura

ANDRÁŠIOVÁ, Katarína – BARTOŠOVÁ, Nina – HABERLANDOVÁ, Katarína – SZALAY, Peter. Moderná Bratislava: 1918-1939. Bratislava: Marenčin PT, 2015 a 2022.

BACHORECOVÁ, Zuzana. Neóny v kontexte reklamnej typografie v Bratislave do roku 1989. Bakalárska diplomová práca. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2019 (zejména kap. 5.2 Obchodný dom Bohuslav Brouk, s. 32–34).

Das Kaufhaus Bohuslav Brouk in Pressburg. Forum, 1937, r. 7, s. 176–178.

DULLA, Matúš – MORAVČÍKOVÁ, Henrieta. Architektúra Slovenska v 20. storočí. Bratislava: Slovart, 2002.

DULLA, Matúš a kol. Majstry architektúry. Bratislava: Perfekt, 2005.

FOLTYN, Ladislav. Slovenská architektúra a česká avantgarda 1918–1939. Bratislava: Spolok architektov Slovenska, 1993, s. 194 a 201.

GROSS, A. Obchodné mestské štvrti – obchodný dom Bohuslav Brouk v Bratislave. Slovenský staviteľ, 1936, r. 6, s. 325–330 a s. 232n.

Interpelace poslance inž. F. Karmasina ministrovi průmyslu, obchodu a živností, že pražský obchodní dům Brouk a Babka obešel vládní nařízení ze dne 16. července 1935, č. 162 Sb. z. a n. Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936. IV. volební období. 3. zasedání; tisk č. 619.

KUSÝ, Martin. Architektúra na Slovensku 1918–1945. Bratislava: Pallas, 1971.

MORAVČÍKOVÁ, Henrieta. Dva modely prijímania moderny v architektúre Slovenska: Fridrich Weinwurm a Christian Ludwig. Architektúra & urbanizmus, 2006, r. 40, č. 3–4, s. 131–154.

MORAVČÍKOVÁ, Henrieta. Tradícia a novátorstvo v architektonickom diele Christiana Ludwiga. Architektúra & urbanizmus, 1997, r. 31, č. 4, s. 197n.

Obchodný dom Bohuslav Brouk. Register modernej architektúry OA HÚ SAV.

Plán přízemí obchodního domu Bohuslav Brouk (Bratislava, 1936)

Plán obchodního domu Bohuslav Brouk (Bratislava, Archív mesta Bratislavy, 1936)

Obchodní dům Bohuslav Brouk (Bratislava, nedatováno)

Otevření obchodního domu Bohuslav Brouk (Bratislava, 1. září 1936, foto Viliam Malík)

Otevření obchodního domu Bohuslav Brouk (Bratislava, 1. září 1936, foto Viliam Malík)

Viliam Malík (1912–2012) se svou ikonickou fotografií otevření obchodního domu Bohuslav Brouk, Bratislava, asi 2007, foto Peter Procházka

Obchodní dům Bohuslav Brouk (Bratislava, 1936, foto Josef Hofer)

Obchodní dům Bohuslav Brouk (Bratislava, foto ateliér De Sandalo, Brno, čas. Forum, 1936)

Obchodní dům Bohuslav Brouk (Bratislava, foto Josef Hofer, 1936), pohled zezadu

Obchodní dům Bohuslav Brouk (Bratislava, asi 1936)

Obchodní dům Bohuslav Brouk (Bratislava, nedatováno)

Obchodní dům Bohuslav Brouk (Bratislava, 1936)

Obchodní dům Bohuslav Brouk (Bratislava, 1936)

Obchodní dům Bohuslav Brouk (Bratislava, nedatováno)

Reklama, obch. dům Bohuslav Brouk (Bratislava; Slovák, 10. septembra 1944)

Bývalý obch. dům Bohuslav Brouk neboli Dunaj (Bratislava, nedatováno)

Obchodný dom Dunaj (plakát na samotné stavbě, Bratislava, červen 2019)

Architekt Karl Christian Ludwig (1901–1967)