Bohuslav Brouk
Zde trapno existovatArchiv Brouk a Babka
Zlatá labuť v Bílé labuti
Zlatá labuť je výpravný televizní dobový seriál, který je inspirován obchodním domem Bílá labuť, v němž se také odehrává. Premiéra prvního dílu se uskutečnila 2. února 2023 na Voyo, režie Braňo Holiček a Biser A. Arichtev. Jednotlivé díly a další materiál je k dispozici ke zhlédnutí na webu TV Nova.
Pandánem k hranému seriálu je sedmidílná dokumentární série Zlatá labuť: Jak to bylo doopravdy (režie Jana Počtová).

Mikoláš Rec: Osudy prvorepublikových Broukáren. Co se stalo se slavnými obchodními domy?
Pětatřicet oddělení, samoobslužný prodej, zásilková služba, prodej na úvěr, eskalátory či dětský koutek. To jsou jen některé z řady novinek, s jejichž pomocí se společnost Brouk a Babka dokázala vypracovat do pozice největší obchodní sítě v meziválečném Československu.
Její obchodní domy byste v té době našli nejen v Praze, Brně či Bratislavě, ale také v Moravské Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích a Liberci. Všude tam iniciály B+B rezonovaly. Stejně jako známý slogan „Ví to otec, ví to matka, kde je firma Brouk a Babka“.
Základy svého úspěšného byznysu položil tehdy čtyřiadvacetiletý Jaroslav Brouk už v roce 1908. V Praze založil spolu se svým bývalým spolužákem z obchodní školy Josefem Babkou firmu, která se zaměřila na obchod s koloniálním zbožím. Zejména pak kávou a čajem.
Celý příspěvek Mikoláše Rece, publikovaný 9. ledna 2022 na webu Forbes.cz, si můžete přečíst zde.
Neonové nápisy a obchodní dům Bohuslav Brouk
Bratislavským funkcionalistickým obchodním domem Bohuslav Brouk se ve vztahu k neonovým reklamám zabývá Zuzana Bachorecové ve své bakalářské diplomové práci Neóny v kontexte reklamnej typografie v Bratislave do roku 1989 (Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2019, s. 32–34); práci si můžete přečíst zde.

Hana Vinšová: Dům v ulici Na Poříčí opět září
Bílá labuť měla být vlajkovou lodí společnosti Brouk a Babka a stále ji řadíme mezi nejvýznamnější stavby meziválečné funkcionalistické architektury. Pro velké okno na uličním průčelí o rozměru 18 x 30 metrů autoři projektu vybrali tabule ze speciálního vrstveného skla. V interiérech se poprvé v Evropě objevily eskalátory, naprosto ojedinělý byl systém vytápění a chlazení. Do panoramatu Prahy se obchodní dům začlenil věží s vyhlídkovou terasou, zakončenou osmimetrovou labutí z neonových trubic. Kolem své osy se tu otáčí dodnes.
Celý článek Hany Vinšové Dům v ulici Na Poříčí opět září (Materiály pro stavbu, srpen 2020, r. XXVI, č. 6, s. 15–19) najdete zde.
Zakladatel firmy Brouk a Babka bude mít pamětní desku
Výjimečnou podnikatelskou osobnost si připomenou obyvatelé obce Hlince na Plzeňsku. Chystají se zde totiž 11. května 2019 odhalit pamětní desku nejvýznamnějšímu rodákovi Jaroslavu Broukovi. Ten byl zakladatelem firmy Brouk a Babka, kterou v první polovině 20. století proslavily moderní obchodní domy.
Za myšlenkou odhalit Jaroslavu Broukovi, který se v obci narodil 11. května 1884, pamětní desku, stojí starosta Hlinců Petr Jirásek.
„Tu myšlenku nosím v hlavě léta a myslím, že je trochu ostuda, že jsme to neudělali dřív. Povědomí o Jaroslavu Broukovi se u nás drží. Já si myslím, že byl pro Československou republiku podobně významný jako například Tomáš Baťa. Jaroslav Brouk ovšem nebyl kapitalistický dravec, ale spíš lidumil,“ říká starosta.
Celý článek Jaroslava Nedvěda „Zavedl i zásilkovou službu. Zakladatel firmy Brouk a Babka byl vizionář“, publikovný 4. května 2019 na webu iDNES.cz, si můžete přečíst zde.
Program
Článek a fotografie z akce najdete na stránkách obce Hlince.
Zdeněk Kirschner a Bohuslav Brouk
[…] Že bude jeho profesní život spjat s literaturou, na tom měl velkou zásluhu Bohuslav Brouk ze známé firmy Brouk a Babka. Když byl Zdeněk Kirschner v posledním ročníku gymnázia, jeho otec, který pracoval pro velkou pojišťovnu a znal mnoho významných podnikatelů, navštívil pana Brouka, aby se s ním poradil, který z oborů Filozofické fakulty by mohl být pro syna nejvhodnější. A pan Brouk doporučil srovnávací dějiny literatur, zejména přednášky profesora Václava Černého. K tomuto oboru si Zdeněk Kirschner přibral anglistiku a o jeho budoucím směřování bylo rozhodnuto. […]
Seriál Osudy Zdeňka Kirschnera (1928), historika a teoretika literatury a fotografie, publicisty a překladatele z angličtiny, si můžete poslechnout zde (připravila Marina Feltlová, Český rozhlas 3-Vltava, 12. března 2018).
Související příspěvek o Z. K. najdete zde.