Bohuslav Brouk

Zde trapno existovat

Archiv Ladislav Klíma

Jiří Peňás: Bohuslav Brouk – O funkcích práce a osobitosti

Bohuslav Brouk – O funkcích práce a osobitosti

Bohuslav Brouk (1912-1978) je osobnost v něčem připomínající Ladislava Klímu, v něčem Oscara Wildea. Číst ho znamená stále se bavit na vlastní účet a trnout, zda náhodou nemá pravdu. Stať byla poprvé publikována jako soukromý tisk „pro přátele a známé ve 100 výtiscích v prosinci 1938“ a jejím cílem není nic menšího než vytvořit „psychologický portrét lidstva“. Metodou Broukovi byla Freudova psychoanalýza v radikální podobě a prostředkem destrukce všech úctyhodných, ale šalebných a klamavých iluzí o člověku jako bytosti, která své kroky řídí vědomím a rozumem. Šestadvacetiletý Brouk, který vstoupil do povědomí surrealistických přátel texty jako Onanie jakožto světový názor (to mu bylo dvacet), vyvrací v přívalu výmluvnosti a až komické vážnosti jednu krásnou iluzi za druhou a vede si bez ustání svou: jediným hybatelem lidské existence je jeho sexuální pud, je všude a z něj pramení veškerá sláva, ale především bída našeho bytí. Neboť erotický pud je ze své podstaty neuskutečnitelný a nenaplnitelný, je tedy tragický – a takový je život. Bez něj by ale život nebyl. Všechny lásky mají smutný konec a jediná věčná láska je nešťastná. Tak pravil Brouk.

Jiří Peňás

Recenze byla publikována v časopise Týden, 17. srpna 2009.

Jiří Peňás

Reklamy

Michal Jareš o knihách O funkcích práce a osobitosti + O pošetilosti života i smrti

Dvě esejistické knihy přinášejí texty, které vznikly v třicátých letech 20. století. Připomínají opět dosud nedoceněnou osobnost Bohuslava Brouka v jeho zaujetí psychoanalýzou a antropologií, navíc toto zaujetí místy připomíná filozofické texty Ladislava Klímy. A vůbec, tenhle Brouk stojí za to číst…

Michal Jareš
Autor je literární historik.

Komentář byl publikován v deníku Lidové noviny jako součást ankety nazvané Kredenc, sebevražda a pošetilost, 2. dubna 2009.

Michal Jareš