Bohuslav Brouk
Zde trapno existovatArchiv Vančura
Vzpomínka Josefa Rybáka
[…] Ach, kde jsou ty šťastné dny, uprchlé do nenávratna! Ta vzrušující atmosféra premiér! To napjaté očekávání každé nové hry u E. F. Buriana nebo v Osvobozeném divadle! S čím přijde zas Ježek? Co si nového vymyslí Emil Burian? A což pokud jde o knihy? Co to bude, ten nový Vančura? Kdy vyjde ten nový ohlašovaný Nezval? Co připravuje Biebl?
A co s tím surrealismem, který plete hlavy tolika chytrým lidem? Má to být vážné, nebo zas nějaká švanda? Vítězslav Nezval, Karel Teige, Štyrský a Toyen, Bohuslav Brouk, Josef Kunštát a Katy King. Čím dál líp. To prý je nějaká od cirkusu. To by nevadilo. Všecky krásy světa. Freudismus a broukovina. Ale co mají spolu Breton a Trockij?
Jak se Fučíkovi ulevilo, když pro politické rozpory a koketování s trockismem Nezval se dohřál a rozpustil surrealistickou skupinu. Nezvalovo prohlášení, které způsobilo rozruch, přinesly první Fučíkovy časopisy: Rudé právo a Tvorba.
To všecko už dávno není pravda. Okupace Rakouska vyvolává nedobré představy. A život jako by se zmenšil, schoulil do sebe, skryl se před tolikerou špínou, před sprosťáctvím bulvární žurnalistiky, která se vyrojila z nečistých stok. […]
Úryvek z druhého, přepracovaného vydání knihy Josefa Rybáka (1904–1992) Vyprávění o Juliu Fučíkovi (Praha: Československý spisovatel, 1983, s. 95); další Rybákovu vzpomínku najdete zde.
Josef Rybák: Vyprávění o Juliu Fučíkovi (1983), obálka
Josef Rybák (1904-1992), nedatováno
Jindřich Chalupecký: O dada, surrealismu a českém umění
[…] Roku 1930 Fromkovo nakladatelství začíná vydávat měsíční „literární kurýr“ Odeon v redakci Jindřicha Štyrského. […] Hned v říjnovém čísle Nezval píše se zájmem o Bretonovi jako o někom „jenž svou jasnost hledá v duchu šílenců“, a v dubnu příštího roku Štyrský s Nezvalem oznamují, že chystají po dohodě s Bretonem antologii surrealistických manifestů, textů, poezie a obrazů; v posledních dvou číslech Bohuslav Brouk prohlašuje surrealismus za nejhodnotnější v současném umění a tiskne útok proti politickému zaměřování umění; zvláště umění a komunismus podle Brouka vůbec k sobě nepatří.1 Časopis má široký okruh spolupracovníků: Vančuru, Nezvala, Halase, Závadu, Weila, Hostovského, Bedřicha Fučíka a další. Štyrský tu přichází s novým pojetím modernosti, do níž pojímá i Weinera a Demla. […]
Úryvek ze studie výtvarného a literárního kritika a teoretika Jindřicha Chalupeckého (1910–1990) O dada, surrealismu a českém umění (1976; Praha: Jazzová sekce, 1980), přítomný úryvek pochází z autorovy knihy Cestou necestou (Jinočany: H & H, 1999, s. 211).
Poznámky (autora webu)
1 Jedná se o Broukovy příspěvky Nové these o umění (Odeon, červen 1931, r. I, č. 10, s. 145–147) a Psychologická hodnota marxistické ideologie (Odeon, červen 1931, r. I, č. 10, s. 148–149).
Jindřich Chalupecký: Cestou necestou (1999), obálka
Jindřich Chalupecký: O dada, surrealismu a českém umění (1980), obálka
Jindřich Chalupecký (1910-1990), nedatováno
Bohuslav Brouk 