Bohuslav Brouk
Zde trapno existovatArchiv Žák
Ladislav Žák: Obytná krajina
[…] Souběžné práci obou autorů [architektů Karla Honzíka a Ladislava Žáka – pozn. autora webu] dostalo se významného a nesporně velmi cenného doplnění vědeckou činností přírodovědce a filosofa RN a PhDra Bohuslava Brouka, jenž obšírně prozkoumal a podepřel zejména nutnost zjednodušení životních potřeb, záslužně poukázav již před tím na nesmyslnou zábavní a pracovní náruživost soudobého člověka. (Spisy Lidé a věci, 1943–1944, Racionalisace spotřeby, 1945 a významná úvaha Strach z oddechu, 1939.)1 Thema životního slohu došlo pozornosti a obliby také tohoto pracovníka, jímž bylo pak v dalších spisech samostatně dále zpracováno a rozváděno. […]
Úryvek z publikace Ladislava Žáka Obytná krajina (Praha: Svoboda a S. V. U. Mánes, 1947, s. 24).
Poznámka pod čarou (autora webu)
1 Lidé a věci. Praha: Václav Petr, 1947; Racionalisace spotřeby: Základní problémy projektování. Praha: Architektura ČSR, 1946; Strach z oddechu: Úvaha o negativním smyslu lidské aktivity. [Praha]: vl. nákl., [1939]. Publikování Broukových knih Životní sloh, jejíž vydání bylo plánováno v nakladatelství Orbis, a Dnes a zítra (nakl. Aventinum) nebyla nakonec realizována; Karel Honzík se dále zmiňuje o existenci Broukovy knihy, resp. rukopisu, O kráse přírody a smutcích neděle. Studie Životní sloh vyšla s předmluvou estetičky Heleny Jarošové Život slohový, život zvládnutý: Zamyšlení nad teoriemi Bohuslava Brouka v roce 2010 v brněnském nakl. Barrister & Principal (edičně připravil Viktor A. Debnár).
Ladislav Žák: Obytná krajina (1947, přebal)
Josef Pechar a Petr Urlich o Broukovi
[…] Programovou aktivitu tehdejší doby dokládá také obsah Architektury ČSR, jejíž první číslo vyšlo v září 1945 a mezi jejímiž přispěvateli se setkáváme s hlavními představiteli meziválečné generace. Vydání druhého čísla uvedla výzva k plánování, která připomněla myšlenku Le Corbusiera Le plan est le générateur a zdůraznila potřebu plánování jako východiska k veškerému architektonickému a urbanistickému navrhování. Také otázky bydlení byly stále důsledněji chápány nikoli jen jako problém úzce odborný.
Tehdejší programové snahy významně vyhranila teorie architektury. Byly to zejména teoretické práce vydávané v letech 1945 až 1947 v knihovně časopisu Architektura ČSR, z nichž mnohé však byly napsány v letech okupace a po válce jen myšlenkově dozrály. Svědčily o hlubším pochopení společenské determinace architektury. Do této skupiny náleží Honzíkův Necessismus, čili myšlenka rozumné spotřeby,1 s cílem dosáhnout více volného času pro všechny lidi. Podobně v této době zkoumal a propagoval nutnost zjednodušení životních potřeb přírodovědec a filozof Bohuslav Brouk.2 […]
Úryvek z publikace Josefa Pechara a Petra Urlicha Programy české architektury (Praha: Odeon, 1981, s. 82).
Poznámky (autora webu)
1 HONZÍK, Karel. Necessismus: Myšlenka rozumné spotřeby. Praha: Klub pro studium spotřeby, 1946.
2 Na konceptu životního slohu pracoval Brouk se svými přáteli architekty Karlem Honzíkem a Ladislavem Žákem již během druhé světové války – po válce uvažovali o vydávání časopisu, který by se věnoval aktuálním otázkám životního slohu, a založili Klub pro studium spotřeby. Brouk se tématu věnoval v některých svých článcích (např. O nový životní styl: Výzkum a tvorba lidového životního slohu. Dnešek, 15. srpna 1946, r. I, č. 21, s. 329–332) a především v publikacích Závažnost obecného vzdělání (Praha: Václav Petr, 1946), Racionalisace spotřeby: Základní problémy projektování (Praha: Architektura ČSR, 1946) a Lidé a věci (Praha: Václav Petr, 1947); publikování knih Životní sloh (ed. Viktor A. Debnár. Brno: Barrister & Principal, 2010), jejíž vydání bylo plánováno v nakl. Orbis, a Dnes a zítra (nakl. Aventinum) nebyla nakonec realizována; K. Honzík se dále zmiňuje o existenci Broukovy knihy O kráse přírody a smutcích neděle, která měla být vydána v blíže neurčeném nakladatelství (HONZÍK, Karel. Tvorba životního slohu: Stati o architektuře a užitkové tvorbě vůbec. Praha: Václav Petr, 1946, s. 62).
Josef Pechar – Petr Urlich: Programy české architektury (1981), obálka
Architektura /ČSR/ 1939-1961
Magdalena Hledíková: Jak obývat krajinu
[…] Kniha [Obytná krajina – pozn. autora webu] vznikala od konce 30. let z podnětu Karla Teigeho, který k ní rovněž napsal předmluvu. Žák se přátelil s Karlem Honzíkem a Bohuslavem Broukem, a tak se jejich teoretické myšlenky publikované v přibližně stejné době vzájemně ovlivňovaly. S Broukovou kritikou zbytečného hromadění věcí a „haraburdí“, rozvedenou v knize Lidé a věci, koresponduje Žákova snaha o celkové omezení stavění. S Honzíkovou Tvorbou životního slohu pak snaha o vytvoření míst, která co nejširšímu množství lidí poskytnou kvalitní prostředí s vysokou obytnou hodnotou. […]
Úryvek z článku Magdaleny Hledíkové Jak obývat krajinu (EkoList, 2007, č. 6).
Ze vzpomínek architekta Otakara Nového
[…] Mimo to se v bytě architekta Ivana Nedomy v Pařížské ulici začaly pořádat pravidelné diskusní schůzky s účastí manželů Štursových, Karla Janů, Otakara Nového, Jiřího Voženílka, Karla Honzíka, Ladislava Žáka, profesora Františka Kovárny a Bohuslava Brouka. Občas byli též přítomni Oldřich Stefan a architekt Karel Hannauer. O víkendech pokračovaly schůzky v Dobřichovicích u Honzíka v užší sestavě.[1] Tady se už jasně prolínalo úsilí o vědecké metody v architektuře s úsilím o její vedoucí uměleckou úlohu v oblasti výtvarných umění. Žádné staré sektářství, ale naopak přátelský dialog někdejších velkých odpůrců charakterizoval tyto horečné válečné diskuse! […]
Úryvek z knihy architekta Otakara Nového (1918–1999) Česká architektonická avantgarda (Praha: Prostor, 2015, s. 563).
Poznámky autora webu
[1] Brouk se tématu životního slohu věnoval v řadě svých publikací (např. Závažnost obecného vzdělání, 1946; Lidé a věci, 1947 či nevydaných Dnes a zítra a O kráse přírody a smutcích neděle) a článků (např. O nový životní styl, Dnešek, 1946). První část studie Životní sloh, napsané pravděpodobně v letech 1945–1946, vyšla v roce 2010 (Brno: Barrister & Principal), druhá část (Výzkum a tvorba lidového životního slohu) je k dispozici ke stažení zde. Broukovy přátelé, architekti Karel Honzík a Ladislav Žák, jsou rovněž autory celé řady stěžejních publikací z oblasti architektury, urbanismu a životního slohu (Tvorba životního slohu, 1946; Obytná krajina, 1947). Žák, Brouk a Honzík spolu s Vladimírem Machoninem měli také plán na založení Klubu pro studium spotřeby „Necessismus“ (1946) a neúspěšně usilovali o vznik měsíčníku Sloh života (1947).
Otakar Nový: Česká architektonická avantgarda (2015), obálka
Otakar Nový (1918-1999), 1988
Bohuslav Brouk a necessismus
[… ] Odmítavý postoj k nastupujícímu konzumnímu způsobu života sdílel Ladislav Žák se svými přáteli, architektem Karlem Honzíkem i provokativním myslitelem Bohuslavem Broukem, zakládajícím členem Skupiny surrealistů v ČSR. Společnými silami se pokusili podnítit vznik utopického hnutí za racionalizaci výroby a zjednodušení spotřeby, pro které Honzík, známý svou zálibou v zavádění nových „vědeckých“ termínů, vymyslel název „necessismus“.1 [… ]2
Úryvek z publikace Dity Dvořákové Ladislav Žák (Řevnice: Arbor vitae, 2013, s. 84).
Poznámky pod čarou (pozn. č. 2 autor webu)
1 V roce 1946 vydává Karel Honzík stejnojmennou brožuru s podtitulem Myšlenka rozumné spotřeby. Žák, Brouk a Honzík spolu s Vladimírem Machoninem měli rovněž plán na založení Klubu pro studium spotřeby „Necessismus“ (1946) a neúspěšně usilovali o vznik měsíčníku Sloh života (1947). Viz Archiv architektury a stavitelství Národního technického muzea v Praze, fond 168 – Karel Honzík, položka 78. Iniciátorem těchto aktivit byl pravděpodobně Honzík.
2 Brouk se tématu omezení spotřeby a šířeji problematice životního slohu věnoval v řadě svých publikací (např. Závažnost obecného vzdělání, 1946; Lidé a věci, 1947 či nevydaných Dnes a zítra a O kráse přírody a smutcích neděle) a článků (např. O nový životní styl, Dnešek, 1946). První část studie Životní sloh, napsané pravděpodobně v letech 1945–1946, vyšla v roce 2010 (Brno: Barrister & Principal), druhá část (Výzkum a tvorba lidového životního slohu) je k dispozici ke stažení zde.
Dita Dvořáková: Ladislav Žák (2013), obálka
Karel Honzík: Necessismus (1946), obálka
Z úvodu přípravného materiálu k založení klubu pro studium spotřeby Necessismus (1946)
Bohuslav Brouk: Životní sloh (2010), obálka Bohdan Lukáš
Jana Ecksteinová: Koncepce životního slohu u Bohuslava Brouka v kontextu české meziválečné avantgardy
Magisterská diplomová práce se soustřeďuje zejména na zmapování specifik termínu „životní sloh“ a porovnání jeho koncepce s klasickou teorií slohu a s ohledem na dobový kontext. V práci jsou představeni autoři, kteří pojem „životní sloh“ v českém prostředí rozvíjeli: Karel Honzík, Oldřich Stefan, Ladislav Žák a především Bohuslav Brouk, který se tématu věnoval nejpodrobněji a nejsoustředěněji. Cílem práce je analýza specifického a originálního pojetí slohu v podání Bohuslava Brouka a jeho současníků či následovníků a následné zmapování postavení estetické funkce v teorii životního slohu.
Práce byla obhájena v září 2016 na Katedře estetiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze – celou si ji můžete přečíst zde; posudky vedoucího (Ondřej Dadejík) a oponentky (Helena Jarošová) jsou k dispozici zde.
Jana Ecksteinová
Jana Ecksteinová: Koncepce životního slohu u Bohuslava Brouka v kontextu české meziválečné avantgardy (2016), titulní list
Bohuslav Brouk 